V záhybech života

Priority vycenily zuby
ve své touze brát

Uvadlá duše však
sbírá své síly
v záhybech peřiny

Nadvědomím cestuji
po bílé čáře letadla
do motlitby života
s tělem
v poplivaném rohu
autobusu
každodenního zakoutění se
před lidmi
před sebou

Priority
jako zkažené konzervy
vybouchly u kotníků snů
a já nevím,
jestli jsem schopna
udělat další krok

Jednočlověčí dny
se pověsily pod oči
jako obrázek jsoucna

Na priority kašlu,
jenom lžou a dusí

Raději strávím život
lechtáním pampelišky
pod krkem

9.9.2007