V oblacích

Létající koberec
mi něžně podrazil nohy
a rozhodl –
odpočívat!

Houpal mě
na zkadeřeném modru oblak
a pocit samoty
se změnil
na odpočinek
se staronovým zjištěním,
že svět se točí i beze mně
(a zároveň i pro mě)

Osvobozující pocit
mi v duši rozkvetl v mech tichosti
a měkkost slyšení
omyla krvácející rány v srdci

Náruč koberce
mě s citem uložila v ložnici,
rozpletla své smyčky prstů,
jež vrátila slunci
pro zránění dalšího dne

Smíření
na vypínači temnoty

… a hvězdy přátel
rozseté na polštáři

Usínání…
s rolničkou modré vůně