Stádo chtění

Siorak:
Smutné.

maena:
krásně seskládaná slovíčka.....líbí...
...zkus se pro změnu usmát sama na sebe....to pomáhá...

Luca_69:
Pro mne trošku těžší, pokud v tom člověk nechce utonout, ale silné a paralizující...díky

Marcella:
... dva domovy ... dvě stáje ... jedna peřina ... jeden kůň ... dlouho ho znám ... kdy uvidím ho zas ... chjo

Levandule:
Upozorňuji jen... že se nejedná o jinou dlaň ženy ... je to jen to naše věčné pendlování mezi 2 domovy a 4 dětmi... A hold někdy ty dětské dlaně příliš „křičí“ a nevnímají potřeby i nás dospělých... Vlastně jsem na toto téma sem včera dala taky jednu báseň... Děkuji všem

Lucie Teru:
Nádherná báseň...Levandulko...posílám pohlazení po dušičce...jsi velmi silná i když pláčeš...máš dar dělat lidi Šťastnějšími

ona:
...moc pěkná a moc smutná

Bíša:
Vše se sladí, přeji hodně štěstí...

posílám úsměv sněhovými vločkami přizdobený...
P.S. nikomu to neříkej, ale děti jsou zloději našeho času... ale pppppššššštttttt jo, abych nezapomněla, my jim ten čas rádi dáme...

WhiteSkull:
...tak to prostě je ...

Psavec:
Smutné, ale moc krásně jsi to složila.

jedam:
ale Ty to zvládneš nemám strach...:o)

s.e.n:
Pěkně výstižné přirovnání.

Pišák:
Tak to není vůbec jednoduché,
takhle přelétat..

Konec konců:
Jen smtuné oči přivírám a odehrávám si jistý děj v mém životě ...