Kůže z dlažebních kostek

... vnímání z podchodníku
» autorka: Levandule
» archiv Básně / Ostatní
Zatoužila jsem po změně
a vlezla pod chodník

Spárami koukám do podpadků
všech kolemjdoucích

A nikoho

Ticho, tma,
fosforeskující slunce
a myšlenky

Tma přinášející
teplo a odstup

Mezi kostkami dlažby
vystrkávám teploměry naslouchání

Často jen rtuť rozlitá ve stopách

A duha spojující
horní a dolní steh
rozkročeného entlu vnímání

Svlékám se
z podzemního nadhledu

... pro dotek
vzorků podrážek
cizích i vlastních
zbytků já
» 20.11.2007
» komentářů: 18

» 20.11.2007 - 08:14
maena:
zapomeň na svý vlastní já.....a bude líp... ...hezká...stip...
» 20.11.2007 - 08:20
gabkin:
zajímavý pocit...
» 20.11.2007 - 10:36
Bíša:
Jen koukám a básni naslouchám...
» 20.11.2007 - 10:39
Konec konců:
Někdy je potřeba jednu tu dlažku kousíček nadzdvihnout, aby Ti, co zakopnou si občas také něco uvědomili. Co myslíš, Levandulko?
» 20.11.2007 - 11:52
j.c.:
..ano, někdy by člověk vlezl raději pod chodník a ještě níž a ještě níž... ale tam už je snad jen peklo?
***
Jiří senior
» 20.11.2007 - 11:57
Konec konců:
Venku je sníh
a studený vítr,
až zebou mě ruce,
sedím u PC
přesto hřeje mě skutečně Slunce.
Jsi to ty, Levandule. P.S. Děkuji. Ty jediná rozumíš.
» 20.11.2007 - 11:59
Levandule:
Niki: děkuji :-* J.c.: peklo nebo ráj? Vždyť jsou to jen šuplíčky lidí. Na to já si nehraji... Ale poznání z různých úhlů... ano, to je škola emocí, a proto tu my lidi přece jsme...
» 20.11.2007 - 13:50
s.e.n:
To je zajímavé.Občas by tam leckdo vlezl,ale pozorovat a chápat z tohoto pohledu-to snad umíš jen ty.
» 20.11.2007 - 16:20
Alci:
dobře napsané, levandule !!
» 20.11.2007 - 16:28
Vladimír P.:
Moc hezké. Nápadité. A hlavně velmo originální.
» 20.11.2007 - 18:18
jedam:
již delší dobu chodívám s hlavou skloněnou a pozorně čtu
v prachu cest,hledám stopy cizí i své a jen na dláždění se mě vždy zmocní jisté vnitřní vzrušení...už rozuním za to nemohou ty krásné kočičí hlavy ale Ty...dík
» 20.11.2007 - 21:30
Boscai:
nikdy by mě nenapadlo sklouznout pod chodník =D hezky podaná originalita... paráda )
» 21.11.2007 - 12:33
Pišák:
O čem všem se dá psát...
Ale každý by chtěl jednou něco zkusit, v něco se převtělit a vnímat svět tak trochu jinak...
» 22.11.2007 - 15:55
cevert:
teda, tak to je můj šálek, parádní, stip
» 22.11.2007 - 17:04
Lady Carmila:
krásné...nádherné...a tak smutné...je tak bolestné cítit zmar...být pod tím pomyslným „chodníkem a vidět podrážky zbytku svého vlastního já“...nevím co mám napsat...Nádhera..
» 23.11.2007 - 09:42
JardaCH:
... všichni jednou skončíme pod chodníkem ... ze žuly ... z mramoru ... nebo jen z kamínků ... ale nespěchám ... nespěchám ...
» 23.11.2007 - 10:44
Trdlo:
zbytků, hm... jo**
» 24.11.2007 - 16:07
Šerpík 1:
Ty z pod chodníku a já zase ode dna...
oba díváme se zespodu na lidi.
Vidím všechny, jak se nahoře kroutí,
mne však bez brýlí shora nikdo nevidí.
Předchozí: Hvězdy v hrnci | Následující: Svlékni konce

© 2011 - 2026 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku