Blesky z minulosti
Minulost umí být zlodějkou i sluncem… záleží na tom, kde zrovna jsi… jsem…
» autorka: Levandule |
Čechrám polštáře
na dvou postelích
Čím to,
že v jedné cítím
víc lásky?
Proč ta druhá
voní víc dřevem?
A stěny okolo
sendvičově spojené
v jednu
s Tvou minulostí
Nosím její kalhotky,
ona moje utěrky
na slzy letitého čekání
Čím si je teď utřu?
Utekla jsem
do svých zelených obrázků
kolem postele
a čekám na naději,
která hromosvod promění v náruč
Je to jediné,
co mám
a chci Ti dát
Žádný kov pro své blesky
u mě nehledej
Spálil by mi srdce
na dvou postelích
Čím to,
že v jedné cítím
víc lásky?
Proč ta druhá
voní víc dřevem?
A stěny okolo
sendvičově spojené
v jednu
s Tvou minulostí
Nosím její kalhotky,
ona moje utěrky
na slzy letitého čekání
Čím si je teď utřu?
Utekla jsem
do svých zelených obrázků
kolem postele
a čekám na naději,
která hromosvod promění v náruč
Je to jediné,
co mám
a chci Ti dát
Žádný kov pro své blesky
u mě nehledej
Spálil by mi srdce
» 30.12.2007
» komentářů: 5
» 30.12.2007 - 12:51
Žqáry:
Věruš...možná to má nějaký smysl, který nám dojde až zpětně... provázané s budoucností? Já jen vím, jak je bláznům...
Věruš...možná to má nějaký smysl, který nám dojde až zpětně... provázané s budoucností? Já jen vím, jak je bláznům...
» 30.12.2007 - 16:12
Lucie Teru:
Věruško někdy prostě jen únava zvítězí nad všem ostatním a až se hladiny řeky zklidní tak přejde io to co bolí...doufám
Věruško někdy prostě jen únava zvítězí nad všem ostatním a až se hladiny řeky zklidní tak přejde io to co bolí...doufám
» 30.12.2007 - 17:54
Nút:
Tak ráda bych
svou dlan položila
na spící tvář
jen zlehka
bych ji pohladila
opřela hlavu o polštář..
.......:o)
kéž by se
brzy otevřely
všechny zámky
oči..lidí..
co v mlze sotva vidí..
Tak ráda bych
svou dlan položila
na spící tvář
jen zlehka
bych ji pohladila
opřela hlavu o polštář..
.......:o)
kéž by se
brzy otevřely
všechny zámky
oči..lidí..
co v mlze sotva vidí..
» 31.12.2007 - 14:24
s.e.n:
Proč musí člověk stále myslet na minulost?
Je naší součástí,ale nevím je-li to dobré stále se tím trápit.
Proč musí člověk stále myslet na minulost?
Je naší součástí,ale nevím je-li to dobré stále se tím trápit.
» 03.01.2008 - 16:30
Konec konců:
Někdy se minulost vrací a jindy se prolíná se současností.
Někdy se minulost vrací a jindy se prolíná se současností.
Předchozí: Každodennost v nerovnováze | Následující: Vyhoření