Bez kyslíku

Báseň jen tak… pro sebe… a jednu statečnou paní
» autorka: Levandule
» archiv Básně / Ostatní
Škrtáš mi
černým perem
bublinky pro dýchání
(kolik ještě?)

Učím se chodit
neviditelnými tunely,
abych se náhodou nedotkla
něčí vzduchokapsy

Čím více se rozpouštím
ne – mocí
vyměnit prasklé žárovky
životabodů,
tím víc křičím
DOST

A do mého Už nemůžu
mi smířená sdělíte
„mám nádor na páteři“
Jste statečná
svým věčným úsměvem,
když mi mobilem sdělujete
další a další propasti lidských děr

Slepými uličkami
rozmazaných fotek řešení
bych mohla tapetovat pokoj
Pro další pokus?

Sevřeným žaludkem
vykopu díru do vesmíru
pro útěk od všeho,
co ničí okraje člověčenství

A monitor Tvého obličeje, Bože,
vypnu
do věčné svíčky
čekání
na své lepší já…
na své lepší dny…
» 08.01.2008
» komentářů: 6

» 08.01.2008 - 22:25
s.e.n:
Když si umíš promluvit nebo napsat o svém trápení-je prý poloviční.A ty to děláš. To je dobře. Dík za meilíky-potěšily.
» 08.01.2008 - 22:32
Konec konců:
Ach Levandulko, co na to řéct???? :´o( :´o(
» 08.01.2008 - 22:32
Bíša:
Přesmutné verše...
» 08.01.2008 - 22:33
j.c.:
procházíš tunelem za noci
světlo nevidět,
rozední se
snad
.
jen dojít na ten konec...
***
Jiří s.
» 09.01.2008 - 18:52
Šerpík 1:
sdělené trápení se zmenší
a radost zase znásobí někdy ani ta díra do vesmíru nestačí...
» 14.01.2008 - 18:49
cevert:
Sevřeným žaludkem
vykopu díru do vesmíru
pro útěk od všeho,
co ničí okraje člověčenství jedním slovem nádhera 1*
Předchozí: Dalekohled brčka | Následující: Renovace duše

© 2011 - 2026 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku