Doteky nehranic

Moje sny zkrepovatěly
Tvými nehraniceni

Ve vesmíru svého srdce
jsem začala hledat
dva rodové řetězce,
které rozdělily můj život
na černou a bílou

Původní svoboda
začala dostávat podivné tvary –
ruce, nohy, vlasy
a Tvé oko ve mně

Z makrokosmu nadvědomí
se uloupla tříska,
poprvé pocítila pýchu
a z tohoto stupínku se nazvala
JÁ

Nevěřícně hledím
do všech lidských konečností
a nechápu
proč tuto cestu
odumírajících buněk
košilatého vědění
bytosti nazvali osudem

Rozmazaně se potácím
vším hraničním
tohoto světa
a hledám změněnou podobu
všehomíru,
kterou básníci oblékli
do růžového županu
lásky

Někde tu přece musí být?