Pocit bez hranic
… jeden z pocitů současnosti …
» autorka: Levandule |
Včerejšek
v záhybech záclon
schovává strachy
Však touha z čekání
zasela budoucnost
pro zítřek
Dneškem si prorůstám
jako roh místnosti
spojená v trojrozměr
bodu nula
Začátek
Konec
v jediné tečce
bez krajnic
Stav JSEM
Ale bez písmen
Bez těla
Jen duše zpívá přítomnost
v záhybech záclon
schovává strachy
Však touha z čekání
zasela budoucnost
pro zítřek
Dneškem si prorůstám
jako roh místnosti
spojená v trojrozměr
bodu nula
Začátek
Konec
v jediné tečce
bez krajnic
Stav JSEM
Ale bez písmen
Bez těla
Jen duše zpívá přítomnost
» 25.05.2008
» komentářů: 6
» 25.05.2008 - 22:30
Zamilovaná do nezamilované doby:
stav jsem?
je tolik různých stavů a jen díky nám mohou otevírat oči... není to krásný? bud krásná
stav jsem?
je tolik různých stavů a jen díky nám mohou otevírat oči... není to krásný? bud krásná
» 25.05.2008 - 22:47
...dneska musím jenom „plýtvat“ superlativy...
» 26.05.2008 - 00:55
Romana Šamanka:
Wuaw
Wuaw
» 26.05.2008 - 06:12
Konec konců:
Poslední věta prostě super. ST!
Poslední věta prostě super. ST!
» 26.05.2008 - 10:37
Psavec:
Ten závěr nemá chybu. Dneska jsi krásně zaperlila u obou básní.
Ten závěr nemá chybu. Dneska jsi krásně zaperlila u obou básní.
» 26.05.2008 - 16:22
Bíša:
Jen zpívej...
Jen zpívej...
Předchozí: Mýdlové bubliny | Následující: Doteky světla