Slza v póru kůry
Objímám v sobě strom…
» autorka: Levandule |
Loupu svou starou kůru,
v jizvách tlí vzpomínky,
vyháním svou známou můru
a zavírám ji do sklínky
Mává křídly, pel se práší,
ve skle třpytí se den,
v srdci pocity stále straší,
na víčka sedá tichý sen
Na kmenu kamarád lišejník
čekáním v kříž zezelenal,
láska i bolest matný mžik,
jeden druhého věčnost hledal
A podzimní listy pláčou
do jarní trávy
Utři mi slzy a nalej
lok sladké kávy
v jizvách tlí vzpomínky,
vyháním svou známou můru
a zavírám ji do sklínky
Mává křídly, pel se práší,
ve skle třpytí se den,
v srdci pocity stále straší,
na víčka sedá tichý sen
Na kmenu kamarád lišejník
čekáním v kříž zezelenal,
láska i bolest matný mžik,
jeden druhého věčnost hledal
A podzimní listy pláčou
do jarní trávy
Utři mi slzy a nalej
lok sladké kávy
» 29.07.2008
» komentářů: 5
» 29.07.2008 - 06:04
Marcella:
... raděj si dej panáka Levandulová ...
... raděj si dej panáka Levandulová ...
» 29.07.2008 - 12:14
Slávka:
... pojď, přidám i dortík*
... pojď, přidám i dortík*
» 29.07.2008 - 12:18
Beepat:
:-***
:-***
» 30.07.2008 - 10:32
s.e.n:
Je to koc hezké spojení člověka-tebe s přírodou -stromem. Vše najdeme v přírodě i city se jí dají vyjádřit. A stromy jsou jako by také měly duši.
Je to koc hezké spojení člověka-tebe s přírodou -stromem. Vše najdeme v přírodě i city se jí dají vyjádřit. A stromy jsou jako by také měly duši.
» 30.07.2008 - 20:19
G.P.:
pojď, dám Ti protekční porci smetany do kávy... roboti na Tebe
MRKají
pojď, dám Ti protekční porci smetany do kávy... roboti na Tebe
MRKají
Předchozí: Zrnko cukru | Následující: Táborové sezamky