Výuka a výchova

V poslední době ose objevují na netu články o školství, i zde na Literu jsme se dopustili nekolika podobných úvah v diskusích.
» autor: Siorak
» archiv Úvahy / Ostatní
Vždy, když čtu kritiku našeho školství, postrádám jeden základní aspekt. Školy by měly nejen učit, hustit do žáků nebo studentů informace. Měly by také vychovávat. Dokonce si myslím, že vychovávat by měly především.
Pojem výchova je velmi často interpretován natolik zúženě, že to někdy vypadá, že k ničemu není. Já chápu výchovu jako vštípení určitých návyků, podle kterých člověk jedná téměř automaticky, bere je jako samozřejmost. Nejedná se jen o to dvakrát denně se osprchovat, vyčistit si zuby, zdravit, neříhat při jídle a nemluvit vulgárně. Ostatně posuďte sami, jak se i tyto základní návyky daří nebo nedaří dětem vštípit. Ona je to totiž pořádná fuška, člověk musí být důsledný. No nic, o tomhle aspektu psát nechci.
Takže co školy v tomto směru moc neučí a měly by? Především pracovní návyky. Nebývalo to slavné ani předtím, ale teď to vypadá ještě hůř.
Jak je možné, že třeba studenti na gymnáziu běžně chodí za školu a nevyústí to v okamžitý vyhazov nebo alespoň nekompromisně sníženou známku z chování? Jaký vliv to má na odpovědnost? Co čemu může vést situace, kdy si žák už na základní škole otevírá hubu na učitele a častuje jej před celou třídou oplzlými nadávkami? Aby bylo jasno, mluvím zde o vlastnostech, jejichž přítomnost popřípadě absenci budoucí zaměstnavatelé velmi rychle náležitě ocení – sebekázni, disciplíně a odpovědnosti. Budoucí absolvent se může ještě dlouho probírat ze snu, kde si mohl na šéfa otevírat hubu, klidně nepřijít do práce, nebo tu práci odfláknout. A těch probuzení může být několik. Zpravidla dopadem na dlažbu.
K pracovním návykům patří také potřebná výdrž, koncentrace a schopnost pochopit význam i monotonní práce a také ji zvládnout. Roztěkaný hulič, který to včera na mejdanu přehnal a šel spát ve čtyři ráno, asi těžko podá požadovaný solidní výkon. Pokud tedy do práce přijde. Možná si ve školní lavici mohl pospat, ale zaměstnavatel mu to nejspíše tolerovat nebude.
Specialitou v Česku je dochvilnost. Pokud někam přijdete o dvě tři minuty dřív, než bylo domluveno, jste za blbce. Češi se obecně scházejí jako švábi na pivo, čtvrthodina zpoždění je běžná věc. Vypadá to jako drobná lapálie, ale svědčí to o vážnějších problémech. Jednak je to neúcta k času druhých, obecně nedostatek respektu k ostatním. A také to svědčí o neschopnosti řídit se podle času. Možná to nevadí kámošům, kteří se schází na pivo. Ale v jakékoli pracovní činnosti je toto zdrojem nezanedbatelných ztrát. Nejde jen o ten konkrétní čas, co se prošvihne. Jde o to, že podobné chování vede k neplnění termínů a tam už mohou být ztráty velké.
Ke každé jen trochu složitější práci je velmi důležitý cit pro detail a schopnost dotahovat věci do konce. Kde děti škola učí, že každá práce má nejméně tři fáze – přípravu, provedení a zakončení? Tohle raději vysvětlím na základě jednoduchého příkladu. V rámci přípravy si musí člověk nejen nachystat materiál a nástroje (platí i pro duševní práci), naladit se psychicky (koncentrace) a promyslet si, co bude dělat, kde jsou nejobtížnější etapy atd. Opravdu se to ve škole učí?
Provedení práce vyžaduje podle povahy dodržení naplánovaného postupu, koncentraci, a také průběžnou kontrolu – zpětnou vazbu, například měření nebo testy.
No a zakončení? Tak například úklid, předání do dalších etap, zápisy, poznámky, určitá rekapitulace.
Jsem přesvědčen, že většina i vysokoškolských studentů nic podobného ani neslyšela, nebo o tom má jen určité povědomí. Jenže k úspěchu potřebují mít toto zažito. Nestačí o tom mít vědomosti. Musí to mít v sobě jako dovednosti. K získání dovednosti se nestačí něco nabiflovat. Dovednosti získává člověk výcvikem a musí se trénovat. Vědí to naše děti ze školy? Nebo to škola nechává jen na rodině? Co myslíte?
» 29.09.2011
» komentářů: 47

» 29.09.2011 - 23:50
s.e.n:
Už se nerodí
ti dobří a svědomití učitelé,
kterým záleželo na tom,
žáky připravit do života po škole.A nejsou k tomu ani vedeni a kontrolováni ředitelem, nebo inspektorem.
» 30.09.2011 - 08:40
Romana Šamanka:
hele v prvním řadě, chceš-li dítě nečemu naučit – nemůžeš mu to pouze vtlouklat mentorováním a tresty, ale osobním příkladem ... myslím, si, že v prvním řadě za to jací jsou žáci můžou rodiče ... přenášet většinu odpovědnosti na učitelé je imho alibizmus
» 30.09.2011 - 11:01
Aťan:
Osobní zkušenost už dlouho nemám, jen zprostředkovanou od dcer (středoškolačka a vysokoškolačka) a dle rozhovorů mezi námi rodiči. Vypadá to, že rozdílnost jednotlivých učitelů je nebetyčná. Ředitelé škol evidentně podprůměrné učitele propouští až po mnohaletých zoufalých výtkách rodičů (v lepším případě), kteří si stěžují např. na totální liknavost ve výuce, na sexuálním obtěžování, atd. Ale to už musí být opravdu neschopný kantor, protože v mírnějších případech se rodiče raději drží při zdi, aby na jejich dítka nepadla šikana učitele. Dobří učitelé nad špatnými bohužel ční jak velehory v Himalájích. Tento kvalitativní rozdíl mezi nimi je opravdu smutný. Už v získávání přirozené autority (a tím pádem soustředěnosti žáků, utlumení drzosti provokatérů) je vidět ten rozdíl mezi nimi. Umět si poradit s gaunery ve třídě by měla být pedagogická norma. Pokud to nezvládnou, ať jdou raději prodávat zmrzlinu, ...prospějou tím sobě i ostatním. P.S. Skvělých pedagogů si v téhle džungli vážím o to víc.
» 30.09.2011 - 13:03
Siorak:
No, chtěl bych tě vidět Aťane jak by sis poradil s totálním asociálem, který je o hlavu vyšší než ty a postaví se půl metru před tebe a řekne „Pičo, pičo, pičo jedna zkurvená!“ za obdivu zbytku třídy. A ještě si tě někdo přitom nahraje na mobil a dá to na internet.
Pakliže na to nemáš kázeňský nástroj a rodičům je škola u pr..ele, neuděláš nic.
» 30.09.2011 - 22:07
...je to tak starý film...“Panu učiteli s láskou“...toť naše „zářná“ budoucnost...zase nás ta Amerika předběhla, někdy se divím, proč se pořád opičíme ))
» 01.10.2011 - 08:40
Severka:
ahoj,
myslím, že je chyba už v základu – rodině. To, co dnes rodiče svým dětem dovolí je nehorázné. Kolikrát se mi stalo, že jsem úplně cizí děti musela na ulici, v šalině, okřiknout, i když tam byli dospělí lidé. Taky jsem měla v létě na táboře na starost 19 dětí ve věku 6-9 let a měla jsem pocit, že ty základní návyky, o kterých tu píšeš nemají.
Studuji pedagogický obor a musím si postěžovat, že nemáme jediný praktický předmět. Nikdo nás neučí jak učit, jak zacházet s problémovými žáky, atd. Není se pak čemu divit, když nás systém po dokončení studia doslova předhodí lvům. Máme dva týdny neplacené praxe za tři roky, kterou si musíme zařídit sami – nic není jisté. K tomu vyžadují, že praxe z oboru čeština musí být buď v knihovně, muzeu, odborném pracovišti, takže se to jako školní praxe vůbec nedá počítat. Během tří roků do nás nahustí tolik teorie, že to až znechutí. K čemu mi je znát dvě stě letopočtů vydání knih, k čemu je mi umět staroslověnsky, když pak děti budu učit nadpisy!!!
Je to bída,...
» 02.10.2011 - 07:25
bameka:
Tohle je složitá úvaha. Třikrát jsem si ji poctivě pročetl a pořád nevím, co duchaplného k tomu napsat. Zkusím to po svém.
      Kdysi to naši předci vymysleli tak, že základem výchovy dětí má být rodina, ta má též největší trestně-právní odpovědnost, a škola té výchově bude velmi významně nápomocna. Tedy za předpokladu, že budou ve školství odpovídající peníze. Tento stav zejména ve školství už neplatí a navíc se blýská na horší časy. Takže:
      Až ministerstvo školství, potažmo vládu, něco osvítí (jedno, jestli Duch Svatý nebo úsporná žárovka), přisypou do školství finance. Až budou finance, vrátí se muži-učitelé jako po staletí respektovaný autoritativní prvek. Až bude dost mužů-učitelů, bude možno ponechat ve školství ty dobré a zároveň odvážné, kteří se nebudou bát postavit nějakému rozmazlenému hajzlíkovi. A až toto všchno bude na dobré cestě, budou do škol přicházet též odborníci (muži i ženy) z různých firem a zajistí vyuku do značné míry dle Siorakových představ. Správných, leč v dnešní době poněkud těžko splnitelných.
      Protože však moje vize asi nenajde naplnění, nabízím druhou, realističtější variantu. Na ochranu před tím, co v následujících letech budou školy chrlit, vyřídit si zbrojní pas.
» 02.10.2011 - 19:29
Aťan:
Sio – ten o hlavu větší gauner si koleduje postupnými kroky o vyloučení, při dodržení předpisů školního řádu, na tom si tedy trvám. Pokud si nechám před třídou nadávat a ostatní vidí že mu to prochází, nemám jako pedagog ve škole co dělat. Jinak si koleduju o eskalaci problémů.
» 02.10.2011 - 20:42
Ono je to složité – Konfucius tvrdil, že základem státu je rodina, ergo škola je jakýsi upgrade, na němž se staví. Co lze očekávat od rodin, které jsou často ve stavu, v jakém jsou, je otázka. Dítě přes týden stráví ve škole přímou vyučovací činností 20 hodin (1. třída) až 31 hodin (9. třída). Pokud u těch mladších připočteme faktor družiny a u těch starších potenciální kroužky ve škole, odhadnu decentně 40 hodin (u těch v družinách i více).
A teď se podívejme na to, jak reagují rodiče na zprávy ze školy, kde jejich dítě tráví tolik času: asi nejčastějšími větami jsou záležitosti „nemám čas“, „co zase ta kráva chce“, „já s tím děckem nic nesvedu“. Přece jen bych si komunikaci mezi kantory a rodiči představoval poněkud jinak.
V našich končinách se rodičům podařilo podepsat školní vzdělávací program „Obecná škola“, aby zjistili, že studium se degradovalo na pouhou parodii a jejich potomci prospívající s vyznamenáním mají v pátém ročníku pohříchu problémy i se čtením. Ale už aby ta schůzka byla za námi, protože v telce je fotbal – podškrábneme papír a hurá na to... Aby měl kantor autoritu, musí za ním cosi stát – ale ono za ním nestojí naprosto nic (školní řády, mimochodem, neměly právní zakotvení do novelizace školského zákona); dovolím si poznamenat, že mám větší odpovědnost za škody způsobené mým psem, nežli za škody způsobené vlastním dítětem, které je lege artis téměř beztrestné.
» 03.10.2011 - 08:44
Aťan:
Paule, pro zjednodušení se držme Siorakova konkrétního příkladu, kdy mladý silný fracek nadává malé slabé učitelce: „Pičo, pičo, pičo jedna zkurvená!“ Pokud tohle pedagog nevyřeší, trvám na tom, ať jde prodávat zmrzlinu.
» 03.10.2011 - 09:50
Siorak:
Aťane, ale stále jsi ještě neřekl jak by to měl ten kantor vyřešit. Pokud vím, ze základky nikdo žáka vyloučit nemůže, nebo ano? Pokud není úplně blbý, nebude to dělat každý den a na základě jednoho incidentu ho nikdo nevyloučí. Tohle je případ, který mi popisoval v osmičce můj syn. Nikdo nic nenadělal. Ale to je extrém, dá se provokovat i mnohem sofistikovaněji. Ředitel řekne totéž co ty – udělejte si, kolegyně, pořádek. Podle mě, knížecí rada, pokud jí jako starší a zkušenější pedagog neumí nebo nechce sám pomoci.
» 03.10.2011 - 10:15
Aťane, je tu hned několik bodů: a) pokud je dítě dostatečně otrlé a nevadí mu snížená známka z chování, jde o poměrně vážný problém – v případě základní školy. Rodiče těchto ratolestí nekomunikují buď vůbec, nebo reagují agresivně – každopádně, k jakýmkoliv krokům ohledně změny v docházce, návštěvě PPP, atd. potřebuješ jejich souhlas a pokud jej nezískáš, jsi hotov, dočista hotov (znám případ, kdy „exkomunikace“ podobného individua trvala 7 let, protože otec byl proti a synka odepsal až v okamžiku, kdy si založil novou rodinu – synkova cesta základní školou byla lemována šikanou, napadáním spolužáků a dokonce i učitelů). Mimochodem, když se tatík synka zbavoval, komentoval to slovy „novou rodinu mi rozjebávat nebudeš, ty hajzle“ (ale celou dobu tvrdil, že má hodného chlapce, kterému všichni velmi křivdí). Školy pro žáky s poruchami chování jsou, pokud jsem se v tom kdysi rýpal, poněkud přeplněny a pochybuji, že by se od té doby situace zlepšila, b) žáka nelze vyloučit ze základní školy, a to ani dočasně – pokud zákon ukládá povinnost splňovat základní devítileté vzdělání, nemůže se škola postavit proti, c) pedagogy na podobné situace na vysokých školách nikdo nepřipravuje – namísto řešení těchto situací učitelé skládají zkoušky z kvant informací, která svým rozsahem na základních školách nikdy nepoužijí, d) za pedagogem dnes nestojí žádná autorita, která by mu byla podporou – ředitelé nemívají v lásce udílení nedostatečných a snížených známek z chování, protože to na školu vrhá špatné světlo jak u rodičů, tak u zřizovatele, e) podle zákona je mládež do 15 let defacto beztrestná, ba dokonce soudy přihlížejí k věku i v případě, kdy za čáru šlápne hombre od 18 do cca 21 let – odůvodnění by znělo „obžalovaný se svým věkem blíží věku mladistvých“ f) žák tohoto typu musí mít pouze strach, elementární strach ze surové síly, která bude větší než ta jeho, a k tomu na školách nikdy nedojde – nebo až na výjimky, které posléze spáchají sebevraždu, protože společnost bude na straně chudáka dítěte (ale jen do chvíle, než někde adolescent obere 80 letou bábrdlinku o padesát korun – potom ta samá veřejnost volá „to by se mělo střílet“)...
» 03.10.2011 - 11:22
Siorak:
Vím o jedné metodě, jak to zvládnout, ale je značně odporná a nebezpečná. Používal to náš velitel roty na vojně. Naklonil si výhodami pár takto vygumovaných jedinců na svou stranu a povolil jim určitý stupeň šikany. Ale tak, že když něco, tak byl z obliga. Měl svatý klid a pevnou autoritu. Ovšem za cenu naprosté morální devastace ostatních.
K tomuto vedou ty názory „pedagog MUSÍ“ zvládnout. Pokud mu to morálka dovolí, rezignuje a zvládne. Ale jak?
» 03.10.2011 - 12:43
Aťan:
...žák základní školy? tak to je síla Ale i tak (soukromý laický názor rodiče) bych nepoužíval stejnou mincí, zvlášť když jsem útlá učitelka. Použiju příklad ze ZŠ, který osobně znám – spolužačka mé dcery byla tzv. nepřizpůsobivá. Po normálním běžném postupu (poznámky, ředitelská důtka, snížená známka z chování, atd.) byla žačka přeřazena ze ZŠ Hradce Králové do Pardubic. Tam se jí zlepšil prospěch i chování, a dnes je na konzervatoři a zřejmě z ní bude jazzová trumpetistka. Jestliže mi ředitel sdělí, že po všech procedurách nelze problémového žáka nikam přeřadit, tak učinit všechny dostupné pokusy, aby ředitel šel prodávat zmrzlinu.
» 03.10.2011 - 13:08
Aťane, ale přeřadit žáka ze školy na školu není možné bez výslovného souhlasu rodičů – ergo tam ten souhlas proběhnout musel. Podle ČŠI by o tom měl existovat nejlépe písemný záznam (mám tím na mysli záznam o jednání s rodiči za účelem přestupu dítěte na jinou školu).
Přeřazení samo o sobě může přinést pozitiva – už jen z toho důvodu, že dojde ke zpřetrhání vazeb, řekněme, negativních. Ale zase se dostáváme tam, kde jsme začali – k rodině a přístupu rodičů.
» 03.10.2011 - 13:20
Siorak:
Jistěže je problém v rodině. Jak jsem pochytil z filmů US produkce, vylučuje se tam ze škol třeba na 3 dny. Je to trest i pro rodiče, protože se musí o dítě postarat a má s tím třeba kvůli práci problém. Takže ten pak nemůže hrát mrtvého brouka a musí si to doma s dítětem vyříkat.
Jinak je možné, že za chování dítěte je rodič odpovědný i ve škole, takže by mohla škola na rodiče podat trestní oznámení, že se potomkovi nevěnuje. Chce to ovšem nepředposraného ředitele školy, který se nebojí jít do konfliktu. Což bude asi tak trošku sci-fi. Ututlat to v rámci školy je přece tak pohodlné ...
» 03.10.2011 - 13:32
Ten problém pozvolna kvasí napříč vzdělávacími institucemi; je tu jednak „boj o žáky“, který podobnému chování v podstatě nahrává (na střední školy se tak v důsledku dostává, s prominutím, odpad, který se tam nikdy dostat neměl), jednak situace na prvním stupni, kde jsou všichni jedna velká šťastná rodina a problémy se tam neřeší takovým uplatňováním kázeňských postihů, jaké by vyžadovala vážnost situace (ve stylu „přece nedáme dítěti ve druhé třídě dvojku z chování – co bychom mu dali potom?“). Na druhém stupni se potom učitel může jít klouzat. Ta předposranost, Sioraku, je jedna z typických vlastností našich kantorů (pochopitelně ne všech) – ale na jejich obranu musím poznamenat, že když jdeš ke zřizovateli na jednání o rozpočtu a předtím se tam x krát řešily stížnosti vzešlé z řad rodičů kašlajících na své děti, může se stát, že rozpočet bude poněkud očesán, nebo budou probíhat návštěvy ČŠI častěji, než je běžné (norma je jednou za 4 roky, tuším – ale nerad bych se mýlil). A inspekce nejde nikdy po žácích, pokaždé to jde na učitele, respektive vedení školy... potom se jde po časových plánech osnov, po struktuře klasifikace, po tom, jak jsou vedeny záznamy o jednání s rodiči – telefonáty Ti neuznávají – a tak dále, a tak dále.
» 03.10.2011 - 14:45
Aťan:
Paule, jsem jen rodič, takže postup školy: „přeřadit žáka ze školy na školu není možné bez výslovného souhlasu rodičů“ – jde mimo mě (a taky mimo mé chápání). Nechat si beztrestně nadávat „ty píčo“ nemá logiku. Ale v konkrétním případě, který jsem níže popsal, měli vlastně kliku všichni – žačka, učitel i rodiče (zřejmě přestup podepsali).
» 03.10.2011 - 15:54
Siorak:
Vlasto, mám pocit, že jsi trošku šokován. Ale nemusí to být na každé škole stejné. Také netvrdím, že je to každodenní chleba kantorů, nicméně mám dost signálů o tom, že mají problém tyto grázlíky zvládnout z více zdrojů.
Někteří tvrdí, že stačí děti zaujmout, ale u některých opravdu není nic normálního, co by je zaujalo. Natož pak třeba matika.
» 03.10.2011 - 16:07
Aťane, uvědom si, že v některých destinacích to prostě bez souhlasu rodičů není možné už jen z důvodu dojíždění a tím pádem vyšší časové i finanční zátěže, plus je třeba vzít v potaz bezpečí dítěte (bez ohledu na to, o jakého syčáka jde), to je jedna věc. Další věc je, že záležitost se může změnou školy zlepšit (odtržení od partičky a podobně), ale může se na druhou stranu i zhoršit – může tam z potížisty být mučedník... nota bene, se žákem cestují „papíry“, takže pravda vyjde dříve či později najevo, a podobně. Ještě k tomu připojím, že si každá ZŠ jede podle svých vlastních osnov, takže se klidně může stát, že dítě bude mít látku hezky rozházenou – někde bude napřed, někde pozadu a v obzvlášť hnusném případě už bude umět něco, co noví spolužáci ještě neprobírali, ale nebude umět to, co už probírali. Dalším bodem je, představ si, situace, kdy se chystáš do školy na třídní schůzku a tam se dozvíš, že Tvoje dítě na škole už není, protože se rozhodli jej vyexpedovat. Alternativa, že s touto skutečností budeš stroze seznámen pomocí doporučeného dopisu, má jen o málo vyšší úroveň... prostě, bez souhlasu rodičů to nejde Plus je tu ještě faktor toho, že ta jiná škola, pokud není Tvoje „spádová“, Ti nemá žádnou zákonnou povinnost žáka přijmout (tu si vybíráš Ty jako rodič, škola to nezařizuje, může to maximálně navrhnout při jednání), takže Ty jako rodič budeš muset hezky rotovat a hledat, protože můžeš klidně dostat košem – a ředitel tvrďák takovéto školy Ti klidně řekne, že póvl z ulice nebere, protože má vlastních problémů dost. Asi se nespletu, když budu hádat, že by se Ti to nelíbilo... v Tebou uvedeném případě měly všechny zúčastněné strany opravdu štěstí.
» 03.10.2011 - 16:16
Aťan:
Já budu mluvit o tom co znám: zmíněná problémová žačka nešla do jiné „normální“ školy, ale mezi problémové žáky, kde jich pedagog neměl na starosti 30, ale tuším něco kolem patnácti. Možná jí také prospělo, že místo učitelky vyfasovala učitele – muzikanta a ten ji nasměroval nejdříve na flétnu. Když poznal že má talent, zkusil s ní jako amatér B trubku a pak ji ihned svěřil profíkům. Holka je dnes v sedmém nebi, jeviště jí sluší, protože je navíc i hezká... potvora
» 03.10.2011 - 16:23
Říkám, že všechny strany měly v tomto případě štěstí – jaká je pravděpodobnost, že běžný kantor bude muzikant? Během svého slídění kvůli reportáži jsem narazil z umělecké branže jen na jediného – byl fotograf... a že jsem těch škol prolezl
Kromě toho, jaká je pravděpodobnost, že na základní škole bude učit chlap (rozhodně se tím nechci negativně dotknout žen)?
» 03.10.2011 - 16:28
Aťan:
...mimochodem s podpisem souhlasím – rodiče by se obcházet neměli, naopak... Ale když podepsat odmítnou, tak doufám, že nějaké páky snad ještě existují, podrobnosti neznám, nepátral jsem. Matně si vzpomínám, že tenkrát jim HK škola Pardubice doporučila, ale nejsem si jist, to už bych kecal... hlavně že to dobře dopadlo, ...ale její máma byla tenkrát s nervama úplně v haj..u.
» 03.10.2011 - 16:30
Když rodiče odmítnou, tak je základní škola nahraná. SPOD bude maximálně zjišťovat, jestli má nebo nemá neomluvené hodiny, jestli má doma svůj pokoj a jaké je sociální zázemí, ale rozhodně se nebude zabývat tím, že dítko poslalo kantora do řiti. Vzpomínám si na jednoho pana docenta, který byl z dětí na základní škole naprosto konsternován, protože mu klidně řekly, že prostě nebudou nic dělat – na vysoké škole by něco takového vyřešil škrtnutím perem, tady to ale nefunguje... to je potom šok
» 03.10.2011 - 16:30
Aťan:
Proti učitelkám nic nemám, ve 2. B jsem chtěl sedět v první lavici co nejblíž učitelky Havránkový, páč jsem ji strašně miloval... hlavně v létě...
» 03.10.2011 - 16:33
Inu, také jsem měl své favoritky, pravda
Ale časy se změnily – a obávám se, že rozhodně ne k lepšímu.
» 03.10.2011 - 20:11
Aťan:
Tak tak... moje láska ze ZŠ bydlí v kolumbáriu třetí odspodu, šestá zleva... chjo
» 03.10.2011 - 20:20
U sta hromů, netušil jsem, že i po těch letech máš takový přehled )
» 03.10.2011 - 20:24
Aťan:
Koupil jsem si vedle ní místečko (150,- Kč na rok za chlíveček), abych na ni viděl...
» 03.10.2011 - 20:57
Siorak:
Výchova mého otce byla v tomto jednoduchá. Učitel má vždycky pravdu a ty se s tím koukej srovnat, než ti jednu přidám. Poznámka = výprask. Do třetí třídy jsem jich pár slízl. To mě naučilo respektovat autority. V životě se to docela hodí.
» 04.10.2011 - 08:51
Aťan:
Ale někdy příliš velké „poslouchání“ má i své nevýhody, diktátoři pak mají moc snadný materiálek. Momentálně na Wall Streetu jsou davy neposlušných a já jim držím palce. Jedno z mnoha videí, a stále přibývají: http://www.youtube.com/watch?v=7AZ4FJBt2Ms&NR=1
» 04.10.2011 - 09:54
Siorak:
Jako vše, každá mince má dvě strany. Nejdisciplinovanější národ na světě jsou asi Němci. V minulém století se jim to nevyplatilo, teď jsou zase ekonomicky nejúspěšnější zemí EU.
» 04.10.2011 - 10:17
Chancer:
Možná se za nějakých 30 let dostaneme zpátky na úroveň civilizované země...
» 04.10.2011 - 14:07
Misantrop:
Celý problém stojí na tom, že vlastně nikdo nechce říct a nebo neví, zda se má škola podílet na výchově. Sice se mluví hodně často o výchovné roli školy, ale v praxi neexistuje, protože jestliže mám někoho vychovávat, zcela zákonitě se v metodách i postupech občas střetnu se zákonným zástupcem (rodičem), který má v tomto případě tak moc navrch, že veškeré výchovné úsilí může během chvilky rozbít. A také se to děje.
Pamatuji si, že když jsem doma řekl, že mi soudružka učitelka dala facku, tak jsem vzápětí schytal druhou. Rodiče měli ve školu i učitelku důvěru a počítali s výchovnou rolí školského zařízení.
Dnes by ve stejném případě běželi rodiče do školy, požadovali by hlavu učitelky a rezignaci ředitele, protože si někdo dovolil zasáhnout do jejich výchovné role jimi neschválenou metodou.
Z předchozího vyplývá zcela jasně, že škola žádnou výchovnou roli dělat nemůže, protože k ní nemá pravomoci. Učitel se může pokusit zaujmout, ale to je tak asi všechno.
Porovnejte to třeba s prestižními soukromými školami – tam rodič přímo podepisuje mnohastránkovou smlouvu, dokumentaci, všeobecné podmínky a další záležitosti, kterými je jednozančně definován podíl školy na výchově, stanovují se vzájemná pravidla a dokonce si takové školy dovolují předepisovat rodičům některá výchovná pravidla i doma.
Tohle potřebuje i naše státní školství. Jednoznačně zákonem určit výchovnou roli školy a této roli stanovit adekvátní metody...
Ovšem to narážíme na obecný problém našeho státu, že se nikdo o nějaké veřejné věci nezajímá, každý si jen hrabe pod sebe a nějaké zásady slušnosti, pracovitosti, výchovy k práci, vlastenectví, preciznosti a podobně nejsou tržně zdůvodněné. Ostatně minulost už je vyrabovaná, současnost taky, tak teď se rabuje budoucnost. Ale buďme v klidu – ta budoucnost dopadne přesně na ty dnešní ledva dospělé, kteří křičí, že se bez znalostí, drilu a vůbec školy obejdou, že nepotřebují znát něco, co si snadno vygooglují a hlavně nestojí o prudící učitele ani rodiče.
» 04.10.2011 - 16:09
Siorak:
Nojo, ale ti ledva dospělí mají právo na blbost, v jejich věku jsme nebyli jiní. Teď je to naše generace (myslím 40+), kdo má mít rozum. Bohužel, dnes je trend, že starší generace není k dětem moc pouštěna. A mladší si myslí, že dokáže v 25 vychovat děti sama, i když jí v mnoha směrech stále teče mléko po bradě, tak jako nám v jejich věku. Tady právě babičky a dědečci dokáží odvést skvělou práci, pokud se s věkem (ne všichni) dopracovali k jakési moudrosti. A dobrý zkušený učitel (40+) je doslova poklad.
» 05.10.2011 - 14:35
...jsem nevzdělaná osoba, nicméně si myslím, že se snažíte nalézt řešení tam, kde to nejde...pár facek dát, to bylo řešení kdysi...doba, kdy existovaly vzory v podobě poctivých upracovaných rodičů už asi pominula,/tím nechci tvrdit, že neexistuje mnoho prací sedřených lidí v dnešní době/...změnila se doba, s ní společnost a tím i vzorce chování dospělých, ať už rodičů, tak i učitelů...
» 05.10.2011 - 23:11
Aťan:
voděnka mně vlastně připomněla moje mládí – nevážil jsem si lidí, kteří celý život dřeli, nic neměli a umřeli v chudobě. Asi bych to na sebe neměl prozrazovat, ale ani dnes mi tento životní styl nepřipadá moudrý. (koho jsem urazil, tomu se omlouvám)
» 05.10.2011 - 23:30
Siorak:
A koho sis vážil, Vlasto?
» 05.10.2011 - 23:56
...no vidíš Aťane, já si těch lidí vážila, byla jsem puberťák a vážila si dost lidí, kteří moji spolužáci neuznávali, a abych pravdu řekla, zůstalo mi to do dneška...vyber si, co chceš...
» 06.10.2011 - 00:01
...a ano, mám jen střední školu před čtyřiceti lety, a moje vzdělání je výhradně škola života, knihy, hodně knih a filmy, ve kterých, pokud to není o střílející monstrech, je poměrně dobře znázorněna realita jiných zemí a krajů, z které lze docela dobře odhadnout, kterým směrem se bude život ubírat u nás...to je můj názor
» 06.10.2011 - 00:10
...a abych Ti Aťane ušetřila práci, tak zrovna při jednom říkám, že ty knihy byly knihy historické, romány a tak, tedy žádné vědecké studie...
» 06.10.2011 - 19:44
Aťan:
K dotazu Sioraka – koho si vážím...
Vážím si všech, kteří se k slušnému životu dostali poctivou prací, ať už duševní, nebo fyzickou (anebo obojím). Pokud se někdo pochlubí, že se celý život jen dřel a nic z toho neměl, protože všechno za něho shrábli jiní, nevím co bych na to řekl... lítost?
» 06.10.2011 - 19:55
Aťan:
Souhlasím s Paulem – statistika nám bohužel prozradila, že máme nadprodukci absolventů středních i vysokých škol, pro které nebude práce. Kamarád ing. se naučil dělat střechy a nežije si vůbec špatně. Dokonce mně tvrdí, že by v kanclu za pár korun chcípnul nudou i hladem. http://www.nuov.cz/vip2/jaky-obor-volit-aby-student-neskoncil-na
-uradu-prace
» 07.10.2011 - 00:28
Siorak:
No asi jde o dvě věci:
1. Vybrat si práci podle svých schopností a zájmů. Není vůbec nic špatného, když bude fyzická. I Michelangelo se pořádně nadřel.
2. Ale jen takovou, která přinese ostatním užitek, tedy je žádaná.
» 07.10.2011 - 09:30
...souhlasím s vámi, se všemi ))
» 07.10.2011 - 12:28
Aťan:
...taky to tak vidím )
Předchozí: Postmoderní | Následující: Disidentská

© 2011 - 2022 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku
Ceske-casino-online.cz

Online hry zdarma.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.