Ježek v dlani

Někdy se křivky přitažlivosti
změní
na pokřivenost slova

Chuť pomerančů
zvadne
v gumový balón

Nenaladěnost půlky
zruší sladěnost celku
Pak v duši se rojí
dostatek šedých lelků
a útěků
ze společných vět
Jak snadné je rozbít
meduňkový svět
ve jménu boha vzteku
a v dlani držet mořského ježka,
v očích chemlonovou deku
pro vteřinové pravdy
a desetníky nepravd

Někdy se křivky přitažlivosti
změní
splašeným mezerníkem emocí
v mateří kašičku
lidského zla
A holobyt lásky
nevěřícně klepe na okno slyšení

Marně

Vakuum neslyšení
způsobuje sebedestrukci duše,
která se z voňavých sukní růže
převléká do šatu chudinky
(to ona je přece ta, která není slyšena!)

Křivá zrcadla lidí a dnů
šašek čas
někdy zamotá jako barevné koule
Tak holobyt lásky
je někdy Tvůj, a jindy můj,
a emoce chudinky polykají
někdy moje, a někdy Tvoje sliny
A pytlík vzteku
se někdy roztrhne,
když mi chceš zalít čaj,
když Ti chci podat cukr…

Někdy se křivky přitažlivosti
změní
na zamrzlé hranice kostí
vnímání
Však znovu a znovu vzácné hosty
smíření a odpuštění
vítejme
jako medové koření,
které hojí nachlazení vztahu
Na srdce přiložme čtyřlístek dlaní
… ten vyléčí
každý lidský pohyb slaný