Pocity dne
21.10.2010
» autorka: Levandule |
V rockové zeměkouli ve mně
vře sopka emocí
V levé polokouli
prohry dětí
V pravé komoře srdce
oranžovožluté společno
Uvnitř tmavomodrá bolest
z Madony
s rohovým průnikem světla
andělské čistoty
a nejlepší hovězí na světě
v tyrkysové náladě
pizzerie pana Mikulky
V řasách strhující hudby
tvrdý pohled něžných not
Šoumen ve věku nejlepší zralosti,
zmrzlinový pohár
se šlehačkou na tužce
a podmínečné vyloučení syna
jako noc a hvězdy
v jednom pekle nebe
mého nového svetru
a očka šály škrtí
sny matky
Jen žena je ve mně šťastná
jako pastelové pruhy
nových obrazů koní
našeho souseda
s boky plamínků jinosti lidství,
které tolik miluji
Náš čtyřlístek
má šest lístků,
roste v kamenité půdě
vzájemných nepochopení
v kraválu slz,
i peřinkách pohlazení
Dnešní večeře
píše básně
ze společných propisek
na obálky tajných přání
a myšlenky zasypané nivou
tikají k času uvolnění,
žádná proč a kdyby,
jen samé teď
Mikrofon duše
chce překřičet
mládí z jedné strany
a profesionalitu z druhé
Vždyť i uvadající květ
chce vonět
přítomností
a voda bez bublinek
se nějak líp tráví
Nevěřím
na moderní kontury
potlesku
Mám ráda smích
bez příkras dýšek
a básně
plné písmenek
připomínajících
pytel blech
Pro mě jsou to
póry člověčenství,
kdo nechápe,
promiňte
můj dnešní polibek
básníkův
Vaše barevná paleta
z jiného světa…
vře sopka emocí
V levé polokouli
prohry dětí
V pravé komoře srdce
oranžovožluté společno
Uvnitř tmavomodrá bolest
z Madony
s rohovým průnikem světla
andělské čistoty
a nejlepší hovězí na světě
v tyrkysové náladě
pizzerie pana Mikulky
V řasách strhující hudby
tvrdý pohled něžných not
Šoumen ve věku nejlepší zralosti,
zmrzlinový pohár
se šlehačkou na tužce
a podmínečné vyloučení syna
jako noc a hvězdy
v jednom pekle nebe
mého nového svetru
a očka šály škrtí
sny matky
Jen žena je ve mně šťastná
jako pastelové pruhy
nových obrazů koní
našeho souseda
s boky plamínků jinosti lidství,
které tolik miluji
Náš čtyřlístek
má šest lístků,
roste v kamenité půdě
vzájemných nepochopení
v kraválu slz,
i peřinkách pohlazení
Dnešní večeře
píše básně
ze společných propisek
na obálky tajných přání
a myšlenky zasypané nivou
tikají k času uvolnění,
žádná proč a kdyby,
jen samé teď
Mikrofon duše
chce překřičet
mládí z jedné strany
a profesionalitu z druhé
Vždyť i uvadající květ
chce vonět
přítomností
a voda bez bublinek
se nějak líp tráví
Nevěřím
na moderní kontury
potlesku
Mám ráda smích
bez příkras dýšek
a básně
plné písmenek
připomínajících
pytel blech
Pro mě jsou to
póry člověčenství,
kdo nechápe,
promiňte
můj dnešní polibek
básníkův
Vaše barevná paleta
z jiného světa…
» 23.10.2010
» komentářů: 5
» 23.10.2010 - 18:14
Romana Šamanka:
pa letni letmi paletni let
tvym svetem me
krasne polechtal,
usmivam se a jdu dal
pa letni letmi paletni let
tvym svetem me
krasne polechtal,
usmivam se a jdu dal
» 23.10.2010 - 21:02
šuměnka:
nad Tvým básněním vždy vydechnu jen, ach...
nad Tvým básněním vždy vydechnu jen, ach...
» 23.10.2010 - 22:52
Konec konců:
Andílku, paprsku hřejivý, přemýšlím o upřímném, a srdečném komentíku, ale nenapadá mě nic, co by to přesně vystihlo, věřím, že když, viz níže vložím Tvá slůvka, tak jisto jistě pochopíš „Vždyť i uvadající květ
chce vonět
přítomností“ Totok bylo to, co nejvíce zasáhlo...
Andílku, paprsku hřejivý, přemýšlím o upřímném, a srdečném komentíku, ale nenapadá mě nic, co by to přesně vystihlo, věřím, že když, viz níže vložím Tvá slůvka, tak jisto jistě pochopíš „Vždyť i uvadající květ
chce vonět
přítomností“ Totok bylo to, co nejvíce zasáhlo...
» 24.10.2010 - 09:48
labuť:
Jsi-li z jiného světa, pak pocházíme ze stejných kořenů člověčenství... Pro mě úžasný gurmánský zážitek těch správných slov!!!
Jsi-li z jiného světa, pak pocházíme ze stejných kořenů člověčenství... Pro mě úžasný gurmánský zážitek těch správných slov!!!
» 26.10.2010 - 15:56
jehlaspichlas:
Tak už se konečně rozhodni, co vlastně chceš. Cítíš se i naštvaně, když ti někdo pije krev? To jsem
tam nějak nepostřehl.
Tak už se konečně rozhodni, co vlastně chceš. Cítíš se i naštvaně, když ti někdo pije krev? To jsem
tam nějak nepostřehl.
Předchozí: Z pichlavé koule | Následující: Není těch pravd ve víně příliš?