Na hraně svobody

Zasr. romantik:
Pěkné! )) ST!

vapiti:
... já na všechno ordinuju pouť ... od nikud nikam nebo třeba od všeho všekam ... líbí se mi Tvé spojení, tak jako vždy ... tož obětí pro Tebe Věrko ...

gabkin:
upřímně Věrko.... a to nejsem demokrat, to je tvoje poezie, která je několik obláčků nad mojí přízemní tvorbou. tak vysoko já nelétám. mě tíží to rýmování, ale s potěšením si vždy řeknu.... už zase lítá, když čtu tvé řádky.
A patří do poeziem kterou se nesnažím pochopit, ale pouze se z ní radovat a učit. Je ojedinělá svojí slovovazbou, která projevuje naprostou lehkost, přestože někdy skrývá těžkou náladu.
Tento koment se dá pochopit i jako pouhé kecy, ale my dva víme, co to je vnímat obyčejný zvuky žití a hledat jejich krásu ve slovech.... a o tom je tvoje tvorba. Ne o snaze stát se proslulou.

labuť:
Nádherná obraznost a hra se slovíčky... nikdy mne nezklameš!

Šerpík 1:
Místo tečky vložit čárku...
další možnosti jsou k mání.
Konec věty čárka není
předchází pokračování.

enigman:
s brousskem...

j.c.:
čárky, tečky, krátce dlouze
o polibky není nouze
jak semínka v srdci šišek
z borovic padají výšek budoucnost jen týdnům stele
květy kde jsou zdřevěnělé zlatý v kruhu stočen plíšek
věnečkem je z pampelišek
svoboda jak po hypnóze
žilas.. skvěle, přeuboze…?
***
Jiří