Krach...

...ach jaká mizérie dneska
to ještě není poledne
deprese těžká jak náhrobní deska
kterou už nikdy nikdo nezvedne

celou noc vzdychám, hroutím se a brečím
polštář už moje slzy odmítá
při tom si smutek alkoholem léčím
devátá láhev whisky vypitá

srdce mi krvácí už třetí den
duše je vyprahlá a v křeči
chtěl bych je vyrvat z těla ven
však bezmoc na údech mi klečí

topím se, topím v moři beznaděje
život je pro mne dávno ztracený
podzimní slunce minimálně hřeje
mé cenné papíry jsou zcela bez ceny

posledních třicet milionů v bance
jinak už nemám vůbec, vůbec nic
čeká mne krutý úděl psance
nejradši bych se zcela vážně pic!!!