Samaritáni – probuzení

XLIII.

4/7/2180
Po tom, co se do celosvětového společenství přidružili i Wahedovi proroci z Šírázu Sámoši zvolili vyčkávací taktiku. Vypadalo to, že lidem předali všechno, tedy aspoň všechno to, co předat chtěli. Bylo teď jen na lidech samotných, co s nabytými technologiemi udělají.
Jak jsem už zmínil, jakékoli obchodní činnosti postrádaly smysl, protože díky dostatku, který nastal po předání těchto pohádkových samaritánských technologických možností ztratily smysl peníze a nemělo ani smysl pro ně pracovat, nebo si něco kupovat. Pokud člověk něco materiálního potřeboval, stačilo říct a pokud se jednalo o něco z nedostupného světa fantazií, jako třeba výlet do středu Slunce, stačilo se připojit na samanet a zvolit si příslušnou simulaci.
Vznikla tedy závažná otázka, jak strávit veškerý ten volný čas a využít všech možností. Samozřejmě tu byla možnost se nepřetržitě připojit k samanetu a spokojeně si užívat vysněné životy. Těch 97 % lidí, kteří si zvolili tuhle cestu, měli tuto otázku vyřešenu. Stále ještě však zbylo v pozemské realitě sto miliónů aktivních lidí. Také tu byla možnost klasické zábavy – cestování, sport, umění. Nabízela se možnost reálné expanze do kosmu, ale tyto technologie Samaritáni z nějakého důvodu nepředali. Pozemská věda ztratila důvod ke hledání, protože neabsorbovala zatím ani desetinu z informací předaných Samaritány.
Zcela zákonitě se čím dál tím více lidí začalo zabývat filosofií a hledáním duchovních cest. V podstatě šlo o návázání na klasické duchovní proudy jako bylo křesťanství, islám, buddhismus, ale také materialistické teorie. Po zásadní změně, kdy lidem zcela odpadly existenční potíže nabylo toto úsilí zcela jiného významu.
Například role křesťanské církve se změnila od základu. Nemělo vůbec smysl hromadit jakýkoli majetek, nemělo smysl si dělat reklamu pomocí charitativních činností a o klasická kázání, která se provozovala ještě před padesáti lety nebyl zájem. Nová situace si vyžádala i jiný výklad Bible. Z lidí, kteří odolali pokušení žít v Ráji na samanetu jen málokterý chápal, proč by měl věřit v Ďábla, Očistec nebo Boží soud. Tito lidé pochopili, že v Bibli je skryto úplně jiné sdělení. Jsou tam skryta dvě tajemství.
Prvním je výklad o lidské přirozenosti, sklonech, touhách a o duševních možnostech člověka.
Druhým je v podstatě návod, jak žít s přihlédnutím k tomu, že životní prostředí každého člověka více než příroda ovlivňují jiní lidé.
To vše v kontrastu Starého a Nového Zákona, se spoustou příběhů a podobenství. Jakoby někdo mnohem vyspělejší, kdo je o tisíce let popředu ve vývoji předal formou poutavého příběhu základní informace, sloužící k zdokonalení lidského druhu. Mohl to být klidně i Bůh, tuhle otázku nedokázaly vyřešit ani samaritánské technologie.
V průběhu věků člověk objevoval, co se Bible snaží říci – loupal vrstvy této geniální mnohovrstvé šifry jako cibuli poznání. A nyní, když byl oproštěn od jakýchkoli materiálních závislostí došlo k zásadní změně priorit jeho Ega, které jej změnilo natolik, že se dostal přímo k jádru. Lidé udělali zásadní poznání. Není důležité, zda je nebo není Bůh, protože nebylo nic snadnějšího, než se přesunout do virtuálního světa samanetu a to do takové reality, kde bude Bůh viditelný v požadované formě a bude činit zázraky, jaké je těžké si jen tak představit. Samozřejmě si lidé položili otázku, zda náš svět rovněž není pro nějakou stvořitelskou entitu jen virtuální realitou stvořenou pro zábavu. Odpověď na tuto otázku se rovněž nepodařilo nalézt. Důležité jsou informace obsahující pravidla pro lidi, která jim pomohou k tomu, aby se nezničili sami. Pravidla důležitá jak pro individuální utváření vnitřního života člověka tak, aby dosáhl pocitu naplnění a zároveň nezbytná vzhledem k dosažení stability lidského společenství.
Obě dvě sféry byly do té doby pokryty hybným faktorem konkurence. Konkurence lidi rozdělovala a nutila je zlepšovat svou pozici v realitě. To bylo samozřejmě silným celoživotním motivačním faktorem. Zároveň lidé vynakládali obrovskou energii k tomu, aby se tlaku konkurence zbavili. K tomu mohlo dopomoci velké bohatství a moc vedoucí k monopolizaci, anebo naprostá rezignace na jakoukoli snahu konkurovat a jakékoli jmění.
Nyní tento faktor v materiální podobě odpadl a lidem zůstalo jediné – konkurovat sobě samým. Poznávat svou podstatu, naučit se s ní zacházet, vědět, co musí a mohou ovládat a co musí v sobě respektovat. Od tohoto poznání byl už jen krůček k zájmu o nejvnitřnější podstatu druhých lidí, který vedl k okouzlení a lásce, nebo pevnému, nezištnému přátelství. A to je celé poselství, které nám předává Bible.
Podobně to dopadlo s Islámem, když jeho věřící zjistili, že Ráj se nachází na samanetu. Houfně se uchýlili do skleníku přísně, černobíle spravedlivé virtuální společnosti.
Buddhismus, ve své prapodstatě materialistické učení, které obracelo pozornost člověka dovnitř, k pozorování a hledání svého Já získal velkou popularitu, protože samanet nabízel úžasné možnosti při studiu kontemplativních stavů, které dokázal každému, kdo se na něj připojil demonstrovat přímo na něm samotném. Samanetové programy odpojující mozek od jakékoli nezbytnosti cokoli řídit umožňoval dosáhnout nejvyšší úrovně nirvány, což není nic jiného, než pouhého bytí, nejčistší substance vědomí. V tomto stavu mozek neřídil absolutně nic. O krevní oběh a dýchání se postaral samanet.
A právě v tom předstihla samanetová technologie stav nirvány dosažitelný těmi nejlepšími mistry. Nirvána, jak se ukázalo je podivuhodný virtuální svět, ve kterém se člověk vznáší jako čistá idea, jako nejzákladnější dřeň vědomého bytí, jako Já očištěné od jakýchkoli vlivů vnějšího světa. Nejvyšší stupeň dosažení nirvány vůlí člověka po desítkách let cvičení a kontemplací stále ještě vyžadoval malinký zbytek pozornosti, aby mozek kontroloval, byť extrémně zpomalený, dech a tep. Samanet dokázal převzít i toto. Po věku průmyslovém a informatickém nastal věk duchovní, kdy se člověk začal zrychleným tempem uvědomovat svou psychickou podstatu, skutečně poznávat sám sebe.
Materialismus nebyl nijak zpochybněn, naopak posílen. Možnosti ovládání duševních stavů pomocí technologického nástroje – samanetu – svědčilo ve prospěch materialistického pojetí. Ovšem zůstávalo stále dost otázek, na které věda nedokázala odpovědět.
Teorie zastávající třídní boj ztrácely jakýkoli význam, protože neexistovaly třídy, neexistovaly peníze, neexistoval majetek. Jaký by to všechno mělo smysl, když Samaritáni dali komukoli o co si řekl? Samozřejmě – pokud měl někdo mocenské ambice, nebylo mu to v reálném světě umožnilo. Ovšem mohl své hobby klidně provozovat na samanetu, kde mohl být virtuálním císařem virtuální říše. Uspořádání světa silně připomínalo komunismus. Ovšem i tam bylo počítáno s tím, že někdo bude pracovat a vytvářet hodnoty, což zde nebylo zapotřebí.
Myšlení celého lidského druhu, ovlivněné šokovou změnou materiálních podmínek se zcela zásadně změnilo. Většina lidí se vydalo cestou hledání zábavy nebo moci ve virtuálních vesmírech samanetu. Malá menšina se rozhodla pro hledání lidské podstaty a obrátila svou pozornost na expanzi do vesmíru. Samaritáni už nebudou moci dlouho jejich žádosti a tužby přehlížet. Tyto lidi držela mimo samanet kardinální otázka lidského pokroku vyplývající z nejvnitřnější podstaty člověka.
„PROČ?“