Chyťte šaška...

voedor:
Na mě příliš politická, Mario...
To by se tu za chvíli mohlo zjevovat, jak: „Přilétla k nám z Ruska, z dáli...“ nebo „Pročpak je po ránu slunéčko rudé?“

JaniHani:
Ty král, co spravedlnost do rukou vzal,
však šašek je od toho, aby se králům smál.
Cinká si rolničkou, ústka v úšklebek kroutí.
Teď raduje se nad hloupostí druhých,
měšec svůj dukáty plní.

Mario de Janiero:
Omlouvám se veodore za Tvůj pocit. Jsem šašek a mým posláním není dělat propagandu, pouze nastavit zrcadlo, slušně a pokud možno s noblesou. Nechci z Literu dělat politické kolbiště. Možná, že se polepším a ještě dnes přispěchám s básničkou neutrální, s říkadlem, které ponechá mozky v klidu a svou nenápadnou laskavostí potěší srdce i duši naši Amen.

kikis:
Šašci bývají někdy nelítostně upřímní až už to kolikrát nebývá zábavné...Ale mě to i přes to svým způsobem pobavilo.

Konec konců:
Šašek se jen šklebí a směje... snad je to jen jeho záliba, ale i šašek se může někdy zmýlit, že směje-li se druhým, a ono zatím, za jeho zády smějí se jemu, ale úplně z jiných příčin... proč jsou i šašci zde mezi námi... ?

voedor:
Nechtěla jsem tě urazit...
Jenom jsem tvé (hezky ironické) dílko nehodnotila Tipem.
Prostě si myslím, že Tip by měla dostat dílka, na která se za rok podívám a budu vědět, o čem jsou, a budu z nich mít stejný dojem jako teď. A šašek jsi, to jo. Počmáranej.

Kapka:
Vtipná a povedená, jako vždy. A šašci byli, jsou a budou.

jita.1965:
Strakatý kabát dejte mi a volnost pravdu říct a vyčistím skrz na skrz duši nemocného světa, bude-li trpělivě brát můj lék ...

Mario de Janiero:
Děkuju Jito 1965krát.

1a:
Hezky mluvíš.