Dialogy...
...svěřeno sbírce budoucí...
» autor: Mario de Janeiro |
Ten kdo mě oslovil
Ta která nasluchá
Ti co si povídají
Kráčí den za dnem
Týden se vleče
Ubíhá měsíc
Roky letí
I vesmír pádí
Vlastním nekonečnem
Na cestě k absolutnu
Na počátku však bylo slovo...
Ta která nasluchá
Ti co si povídají
Kráčí den za dnem
Týden se vleče
Ubíhá měsíc
Roky letí
I vesmír pádí
Vlastním nekonečnem
Na cestě k absolutnu
Na počátku však bylo slovo...
» 03.09.2010
» komentářů: 5
» 03.09.2010 - 17:35
zenge:
když mi bývá někdy smutno
a škube mi v ramenou
vím že smrt je absolutno
tak radši si dám balenou...
když mi bývá někdy smutno
a škube mi v ramenou
vím že smrt je absolutno
tak radši si dám balenou...
» 03.09.2010 - 17:40
Mario de Janiero:
...já chlazenou Zelenou
pijeme ji se ženou
než se chmury přeženou...
...já chlazenou Zelenou
pijeme ji se ženou
než se chmury přeženou...
» 03.09.2010 - 22:39
Konec konců:
Moudrý to závěr... pěkné, Mario.
Moudrý to závěr... pěkné, Mario.
» 04.09.2010 - 21:32
hašlerka:
skvělé..ST!
skvělé..ST!
» 05.09.2010 - 21:52
Mbonita:
napočátku byl jeden přechod pro chodce..:_) ST
napočátku byl jeden přechod pro chodce..:_) ST
Předchozí: Splýváme... | Následující: Mé milé, sladké...