Newtonovi...

šuměnka:
nemohla jsem jí už číst??
směju se, to jsi Ty
vlastně Vy oba
pevný strom, jeho list
souznění zažitý
do krásna rozkvetlý obal
niterně zakletých míst...

labuť:
Jojo,
když rty se spojí
je po zbroji

zenge:
zákony Ňůtna
jsou někdy ke škodě
to když nocí chutná
dnes jako kdysi
...a von jen visí
St

Konec konců:
Pěkné počtení. )

Špáďa:
Z gravitace zemské
plyne jasné poučení:
Pořádně tě zdrchá,
když tě veme do učení...
(a není s ní rozloučení...) Z gravitace ženské
jsem však téměř na palici...
ona totiž mrcha
zrádnou má vám definici...,
navíc lehce prchá... Vzdálenost — tak s tou prý roste,
nestálá je v čase,
má-li odér, radš se zhrozte...
měří se i v pase. Svoji sílu zkouší slovem,
úsměvem i rtíky,
v jejím poli rádi plovem...
A tak ženy: Díky!

Mbonita:
jsem unesena
a tvá krásná žena
nechť tisíckrát je políbena volám hosana
a chválu Newtonovi už od rána:-) ST