Vegetační...

Mbonita:
štěstí je být
barevný prach
proč chít více
než ulpět vám všem
na chvíli na střevíce
za bouře i klidu
zrcadlit se chvíli smíchem
v očích
pak už mohu být tou
nirvánou
co se rozprostře kolem vás...
děkuji za ten čas...moc..děkuji..

šuměnka:
Obloze letní
soumraky setni
a dej je do vázy
ať k noci provází
biograf pocitů
v setmělém blankytu
do fialové škály
co nahá rámě halí
jak mužská objetí
v umění mlčeti
na kalendáři dní
s potiskem nevšedním
kdy déšť se rozslzí
v úsvitu nad tvrzí
dvou šeptajících těl
pro ranní akvarel
v nemž žal je Jakýpak
neb do barev se vsák´
a tón je jeho jméno
oblaka chmur zas cenou
v blankytu štěstí květu zapomeň na roletu
a pusť paprsek hřejivý
a do písmen své kurzívy
sluneční lázeň vpíše a potom velmi tiše... °°°
Zahradou života
se rudá Orchidej
do vánku zamotá
a Ty v ní rozpoznej
že lidská slepota
střed Světa spráská Tak kvete mocná Láska...

zenge:
nejenom léto rozmarné
a lásky v biografu
mi v srdci jako v trafu
zní
..škoda že málo je
u nás takových dní