Milá zvrácenost

MÉ SVĚTY ..pro Cecilku ) a její oblibu v tématech, v kterých si libuji i já
» autorka: šuměnka
» archiv Básně / Ostatní
Zem se mi pod nohama propadá,
stromy se z kůry vysvlékají,
tráva mě za zápěstí chytá.
„Svět dočista se zbláznil“

A kámen v horku uvadá,
květiny úsměv předstírají,
na polích rostou hvězdy místo žita.
„Svět dočista se pomátl“

Zde motýli jsou chmýřím opeřeni
a místo deště prší vůně
i duha v nocích vyvstává.
„Kdo nabral – ten už nevyprázdnil“

Lidé jsou leskem poprášeni
a láska znovu nachází se v lůně.
A bolest ? – na povel tu přestává.
„Kdo chtěl – štěstí se dohmátl“
» 01.07.2005
» komentářů: 4

» 13.10.2010 - 07:49
jsou světy, z kterých dech se tají
žijí v nich i ohniví draci
a i když občas taky umírají
přece v těch světech stále se nám vrací jsou světy, které skrytě žijí
možné je vše a lež tam ztrácí lesk
tam statečně se za čest všichni bijí
tam vůně květin tiší stesk
» 13.10.2010 - 07:49
jsou světy, z kterých dech se tají
žijí v nich i ohniví draci
a i když občas taky umírají
přece v těch světech stále se nám vrací jsou světy, které skrytě žijí
možné je vše a lež tam ztrácí lesk
tam statečně se za čest všichni bijí
tam vůně květin tiší stesk
» 28.12.2010 - 16:55
gabkin:
tak předně bych chtěl pochválit zajímavé slovní obraty,
jsou neotřelé a upoutají.
No a pak bych se chtěl přiznat, že textu nerozumím. Ale na druhou stranu si kradu poslední sloku a pokládám ji do Údolí Bílé Opavy, tam na břeh přehrady, kde se tak kouzelně loví v ledové vodě kamínky. On je to totiž přesný popis tohoto místa, stejně jako pěšiny při kanále k vodopádu. Když tam je člověk sám, má přesně tu náladu tvořit si vnitřní světy. Tam jsem si chodil psát. A nezbývá než tiše dodat..... básník nám chtěl říci.....
nevím co, ale znám ten pocit, když takhle sděluji já.
A to je to pravé kouzlo poezie – čarovat krásno. A tohle dílko je toho názorným příkladem.
» 28.12.2010 - 16:55
gabkin:
tak předně bych chtěl pochválit zajímavé slovní obraty,
jsou neotřelé a upoutají.
No a pak bych se chtěl přiznat, že textu nerozumím. Ale na druhou stranu si kradu poslední sloku a pokládám ji do Údolí Bílé Opavy, tam na břeh přehrady, kde se tak kouzelně loví v ledové vodě kamínky. On je to totiž přesný popis tohoto místa, stejně jako pěšiny při kanále k vodopádu. Když tam je člověk sám, má přesně tu náladu tvořit si vnitřní světy. Tam jsem si chodil psát. A nezbývá než tiše dodat..... básník nám chtěl říci.....
nevím co, ale znám ten pocit, když takhle sděluji já.
A to je to pravé kouzlo poezie – čarovat krásno. A tohle dílko je toho názorným příkladem.
Předchozí: vyznání | Následující: Propast

© 2011 - 2024 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku
Ceske-casino-online.cz

Online hry zdarma.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.