Znavená

Já stojím….

A stín můj někam šel
uslyšel volání..a i když neviděl
odešel bez ptaní..aniž by vůbec směl
touha ho pohání..až po ní zahořel

Já mlčím…..

Ozvěna má už za ním utíká
Hledá ten stín..chtíčem se zalyká
S příchutí laskomin..ač se to neříká
Nastaví lačně klín..s tím se stín potýká..

Já vidím…..

Jak obraz můj kams´sprintuje
Za stínem s ozvěnou…a téměř lituje
S vizáži mizernou..že takhle cestuje
Ozvěnu nevěrnou..v duchu svém peskuje

Já slyším…

Jak i zvuk tryskem vyráží
Oba ti chlípníci...mu celkem překáží
Kuráž má na špici..chuť dosti podraží
Ozvěnu-opici..táhne v svém podpaží

Já vnímám…

Jak všichni mizí v nedohlednu
A jen tak znaveně…si na zem sednu
A trochu znuděně..se porozhlédnu
A trochu nechtěně..v samotě blednu..