..pohodová..jen tak..

Cecilka:
Ta je krásná, slyším... zvonky cinkají... )
nebyly jsme někdy dvojčata?
Třeba v minulosti, co je dávno za námi,
občas mě to jednoduše napadá... ;o))

Cecilka:
Ta je krásná, slyším... zvonky cinkají... )
nebyly jsme někdy dvojčata?
Třeba v minulosti, co je dávno za námi,
občas mě to jednoduše napadá... ;o))

Mava:
Teda Šumi kdo umí ten umí,
no a ten druhý jen ... )

Mava:
Teda Šumi kdo umí ten umí,
no a ten druhý jen ... )

Sicco:
Musím napsat, že tvoje verše mi vyrazily dech. Zatím jsem na literu nečetl nic, co by mělo tak plynulou veršovanost, podle mě bezchybný rytmus a návaznost myšlenek ve verších. o vůni kytiček..o jejich záplavě..
věnečku ze všech z nich..co teď mám na hlavě..
Nezvyklé spojení slov „věnečku ze všech z nich“ mě úplně dostalo. Nádhera. Cit pro češtinu. chci nohou bosatou..pár stop jen udělat
v tom písku na břehu..a pak jim zamávat
až si je voda zas..smete a ukradne
chci vidět jenom to..co hlavu napadne... Zkrátka smekám před tebou a závidím ti lehkost tvého psaní...
Martin

Sicco:
Musím napsat, že tvoje verše mi vyrazily dech. Zatím jsem na literu nečetl nic, co by mělo tak plynulou veršovanost, podle mě bezchybný rytmus a návaznost myšlenek ve verších. o vůni kytiček..o jejich záplavě..
věnečku ze všech z nich..co teď mám na hlavě..
Nezvyklé spojení slov „věnečku ze všech z nich“ mě úplně dostalo. Nádhera. Cit pro češtinu. chci nohou bosatou..pár stop jen udělat
v tom písku na břehu..a pak jim zamávat
až si je voda zas..smete a ukradne
chci vidět jenom to..co hlavu napadne... Zkrátka smekám před tebou a závidím ti lehkost tvého psaní...
Martin

Konec konců:
MOc hezky napsané, ...

takova:
Tak a Martin to napsal i za mne,krásná básnička.Ty naše holčičko bosatá.

JirkaS:
Jo, je to takový lehoučký, holčičí

Hančí:
Já jen ***

Hančí:
...pět to nechce tisknout takže ještě **...

Konec konců:
Snad máš pravdu, šuměnko, dávám si snad za vinu něco, co jsem skutečně nezpůsobila, věci jsou opravdu jinak a protože tu padlo proti mně tolik argumentů ... nemám sílu se hájit, nemám sílu už na nic, zostuzena, pošpiněna ... se slzami v očích, nic už zase nedává smysl. Takový je život. Nevím, jak a co dál, nechat to plavat? I přesto ta bolest neustává. Jen pláču, sedím tu u compu, jsem jako malá holka ... Je těžké něco chápat, když člověk neví,
o to víc ho to pak bolí
a pak už se jen modlí,
jak to všechno skončí,
když se naň všechno otočí.
Pak sám do té jámy skočí
a ocitá se na semém dně
i když je v tom nevině,
přesto si dělám výčitky a trápení,
budu stále v zatracení.
Život už tak sám mě potrestal,
když nemoc zlou na mě seslal.
A teď se to dá proti mě použít,
mého trápení a bolesti využít.
Asi si to zasloužím i když nechci...
Já už vlastně vůbec nic nechci .... Jsi tak chápavý člověk, který dává moudré a cenné rady, až už v básni, či komentáři.

Konec konců:
Snad máš pravdu, šuměnko, dávám si snad za vinu něco, co jsem skutečně nezpůsobila, věci jsou opravdu jinak a protože tu padlo proti mně tolik argumentů ... nemám sílu se hájit, nemám sílu už na nic, zostuzena, pošpiněna ... se slzami v očích, nic už zase nedává smysl. Takový je život. Nevím, jak a co dál, nechat to plavat? I přesto ta bolest neustává. Jen pláču, sedím tu u compu, jsem jako malá holka ... Je těžké něco chápat, když člověk neví,
o to víc ho to pak bolí
a pak už se jen modlí,
jak to všechno skončí,
když se naň všechno otočí.
Pak sám do té jámy skočí
a ocitá se na semém dně
i když je v tom nevině,
přesto si dělám výčitky a trápení,
budu stále v zatracení.
Život už tak sám mě potrestal,
když nemoc zlou na mě seslal.
A teď se to dá proti mě použít,
mého trápení a bolesti využít.
Asi si to zasloužím i když nechci...
Já už vlastně vůbec nic nechci .... Jsi tak chápavý člověk, který dává moudré a cenné rady, až už v básni, či komentáři.

Konec konců:
Děkuji za Tvůj komentář, jsi moudrá. Velmi si toho vážím. Nesnažím se na sebe nic vztahovat, jen vnímám to, co čtu a vidím. A proto nemám slov, myšlenek, ...
I když bych mohla. Necítím vinu, ale jako kdyby ano, po všem tom tady napsaném ....Nic víc, nic míň. A moje nemoc je má poloviční vina. Hleděla jsem víc práce a o sebe nedbala, vše poctivě přechodila a teď na to doplatila. Už to nevrátím.

Konec konců:
Děkuji za Tvůj komentář, jsi moudrá. Velmi si toho vážím. Nesnažím se na sebe nic vztahovat, jen vnímám to, co čtu a vidím. A proto nemám slov, myšlenek, ...
I když bych mohla. Necítím vinu, ale jako kdyby ano, po všem tom tady napsaném ....Nic víc, nic míň. A moje nemoc je má poloviční vina. Hleděla jsem víc práce a o sebe nedbala, vše poctivě přechodila a teď na to doplatila. Už to nevrátím.

makretka:
=)))

Písnička:
Laskavé, milé, lehkonohé. Celá Ty...

Staníšek:
Opravdu moc krásná básnička.