..ŠAMAN..

Jsem dívka sluncem opálená
bojovný tvor..divoká žena
oděná v kůži..malbou ozdobená
..čelenku z per rajského ptáka..

..a Vichřice mi jméno dala
když v mysli jsem se zatoulala
do výšin..kde mi v letu hrála
sonátu foukavou..jíž nezkrotnost mě láká..

..žiju si v džungli..v chýši malé
v kmeni..který má svého krále
šamana..co všem radí stále
před ním se chystám pokleknout..

já přinesu mu dary mnohé
neb on je tím pozemským bohem
a jeho oči zlatě sametové
mě jistě zbaví mnohých pout..

…dunění bubnů daleko se nese
skřeky..i dupot ozývaj´ se lesem
je u oltáře Bohů..každý se před ním třese
tak poklekám já v úctě bez hranic..

..sepnuté dlaně v slunci povstávají
rytmy všech tónů do ticha tu hrají
oči se v tiché víře letmo setkávají
a mluví..dokud si mohou něco říct..