Pevný bod

„Dejte mi pevný bod a pohnu zeměkoulí,“ prohlasil prý před více než dvěma tisíci lety Archimédes. Pro naše životy je takovým pevným bodem ideál. Ideál, který pro nás osobně „sedí na míru“, který nám něco říká.
Člověk má v životě potřebu mít nějaký ideál, který pro něj mnoho znamená a může za ním jít po mnoho let. Pro někoho jsou to ideologie, jako třeba komunismus nebo víra v Boha. Pro jiného jsou to třeba peníze, nebo formování vlastního těla a zdraví. Další se upne na vzdělávání nebo kulturu. Někomu jde o rodinu a děti a ostatní ho moc nezajímá. Dokonce jsou i takoví, kteří chtějí být jen prostě užiteční pro druhé a prožít život tak, aby se nemuseli sami před sebou, až se jednou ohlédnou stydět. Rozmanitost ideálů je veliká, kolik jen lidí po světě chtělo být jako Elvis, chtějí být třeba jako Jaroslav Jágr, Karel Gott nebo Albert Einstein.
Je dobré mít nějakou takovou dominantní představu o tom, co v životě chceme a je více než pravděpodobné, že se bude s dalšími zkušenostmi ta představa zcela jistě měnit a možná bude vystřídána jinou.
Taková představa, která nás silně ovládá v určité fázi života je vlastně naší strategií. Je strategickým cílem, se kterým hrajeme hru zvanou život. Dává nám nejen cíl, ale také pravidla, třeba kdo chce být vrcholovým sportovcem, asi by neměl moc kouřit, kdo chce být Einsteinem, měl by se hodně učit, samostatně přemýšlet a systematicky pracovat. Věřící, jak známo, mají systém pravidel, který je ustálen už stovky let, i když ne všechna.
Vybrat si dobrou životní strategii je dle mého názoru poměrně hodně obtížné. V mládí je to velmi často tak, že nám ji vybírají jiní – především rodiče, někdy pedagogové, bereme si různé vzory a třeba u teenagerů mají velký vliv dominantnější kamarádi, či kamarádky. Takže ten pocit, že si vybíráme sami je dost ošidný.
Asi bych neměl zapomínat na reklamu. Čím méně je u člověka pevný ideál, tím více je ovládán různými momentálními vlivy a podněty. Reklama má u něj většinou mimořádný úspěch, protože mu vnucuje konzumní, velmi jednoduchý ideál. Peníze – zboží (zábava, oblečení, elektronika, dům se zahradou ...) – peníze. Tohle může být nekonečný kruh, který už časem nepotřebuje ani silné podněty, protože se smazává rozdíl mezi příčinou a následkem. Původně si člověk „nutně potřeboval“ koupit pár věcí. A následně už je mu jedno, co nakupuje, hlavně, že nakupuje. Nenakupuje požitky, bez kterých je život skutečně těžký. Nakupuje to, co má soused nebo kamarád.
Ještě pár slov o taktice. Taktika je dána souhrnem činů, které vedou k naplnění určité strategie. Ne pro každou strategii dokážeme najít správnou taktiku a převést ji ve skutky. Velmi častým příkladem takové strategie (ideálu) je snaha zhubnout. K tomu vedou různé taktické postupy. Někdo třeba jen začne držet hladovku, nebo polohladovku. Zkušenosti říkají, že tento taktický postup vede k rychlému úbytku váhy, ale po vyčerpání počateční dávky psychické energie dochází k obrácenému procesu. Chemie našeho organismu vyvolá vlčí hlad a člověk dokáže doslova sežrat obrovské množství kalorického jídla. Původní váha je rychle zpět a co horšího, někdy i poněkud více, protože návyk k přejídání se jen tak nezmění.
Jinou taktikou je třeba jen změnit složení stravy a mírně ubrat na množství a jíst aspoň pětkrát denně. Taky to není jednoduché.
Stručně řečeno. Ať děláme, co děláme, nějaký ideál máme vždy. Je jen na nás, jestli se snažíme tento proces nějak ovlivnit, anebo nad tím nechceme přemýšlet a někdo už do nás něco implantuje, třeba reklama. Co je lepší, nebo horší, to už je na každém z nás.