..periodicita..

Noc nové ráno očekává!
Až porodí..zas bude sláva
A tenhle děj už přetrvává
ty obligátní věky..

Když vykřikne..a rukou mává
tak nebesa jej k prsům dávaj´
Pak první krůčky překonává
batolíce se z deky..

V rozpuku času bystří hlava
A po obědě chutná káva
(i povinnosti zanedbává)
s tvářičkou milou vzteky..

Čas zralosti mu nepřidává
S polednem vášeň odevzdává
Té jediné, co prostě pravá
a prý nebere léky..

Na sklonku dne se často stává
že večer ráno vychovává
I bolest v kostech přerývavá
přehluší tiché heky..

Už půlnoc svůj den pochovává
Však kousek z něj v ní přetrvává
Snad dotyk rtů. A ostýchavá
příkrasa lásky – s někým..