Bouřka
..je to je subjektivní popis..a na něj chybí kategorie
» autorka: šuměnka |
Ohlušující úder srazil slunce téměř na kolena!
V překvapeném výrazu jeho tváře byl znatelný strach. Znachovělo..a pomalými pohyby couvalo do pozadí scenérie, která nastala.
Větrní rytíři se totiž bez varování vřítili na bujných ořích do bitevního pole, aby se nebojácně postavili čelem bouřkovým nadutcům. Tihle vládci vanoucího světa vycházeli málokdy, ovšem stalo-li se tak, dávali to patřičně na odiv. Vlasy jim lemovaly obrysy nehmotných těl a vlály s nedbalou elegancí, která dozajista měla svůj půvab v případě, že své emoce udrželi na uzdě. Nyní však z jejich výrazu bylo cítit napětí.
Koňská chřípí se chvěla nervozitou a výstavně stavění závodní vichři se vzpínali nedočkavostí, kdy už je jejich vládci pobídnou k trysku.
V protikladu vypracovaných svalů se mračné kolosy bosky shlukly v těsné semknutí v pózách sumo zápasníků. Oteklá těla představovala hrozivou jistotu zalknutí, dostal-li se jim někdo do sevření a potící se těla brunátněla temnými skvrnami vzteku. Jejich nejsilnější zbraní byla převaha hmoty.
Obrovské tamtamy duněly nebesy s reprodukovanou intenzitou, a kdo mohl, klidil se z dosahu.
Zlaté šípy létaly všemi směry, vždy proklály oblohu v téměř minutových intervalech, osvětlily na okamžik hrůzné dění a mizely tak záhy, aby se objevily nevypočitatelně na jiném konci. Žhavá energie nepolapitelně tančila tanec geometrických změtí a nejspíš navzdor celkovému souboji laškovně škádlila obě protistrany lechtivými údery.
Bojovníci umdlévali a na nebohou Zemi se snášela v provazcích směs krůpějí z nich samých, spolu se slzami nekonečného vesmíru, který byl mlčky nucen přihlížet. Z hlediska věků to trvalo sotva okamžik, ale v čase měřeném nám smrtelným to bylo dlouhé utrpení.
Když utichl poslední závan a odezněl poslední úder ozvěny, krvavá obloha vydala svůj ortel.
Slunce plíživě vylezlo zpod bílých duchen a ozářilo svým vlídným úsměvem nastalou spoušť. Zamávalo praporem míru a dalo tím pokyn přírodě, aby se jala mateřsky vyrovnat s přirozeností svou vlastní se všemi následky mužských potyček.
Chvála citu žen a jejich mírnosti!
Protipóly se vyrovnaly a koloběh pokračuje dál...
V překvapeném výrazu jeho tváře byl znatelný strach. Znachovělo..a pomalými pohyby couvalo do pozadí scenérie, která nastala.
Větrní rytíři se totiž bez varování vřítili na bujných ořích do bitevního pole, aby se nebojácně postavili čelem bouřkovým nadutcům. Tihle vládci vanoucího světa vycházeli málokdy, ovšem stalo-li se tak, dávali to patřičně na odiv. Vlasy jim lemovaly obrysy nehmotných těl a vlály s nedbalou elegancí, která dozajista měla svůj půvab v případě, že své emoce udrželi na uzdě. Nyní však z jejich výrazu bylo cítit napětí.
Koňská chřípí se chvěla nervozitou a výstavně stavění závodní vichři se vzpínali nedočkavostí, kdy už je jejich vládci pobídnou k trysku.
V protikladu vypracovaných svalů se mračné kolosy bosky shlukly v těsné semknutí v pózách sumo zápasníků. Oteklá těla představovala hrozivou jistotu zalknutí, dostal-li se jim někdo do sevření a potící se těla brunátněla temnými skvrnami vzteku. Jejich nejsilnější zbraní byla převaha hmoty.
Obrovské tamtamy duněly nebesy s reprodukovanou intenzitou, a kdo mohl, klidil se z dosahu.
Zlaté šípy létaly všemi směry, vždy proklály oblohu v téměř minutových intervalech, osvětlily na okamžik hrůzné dění a mizely tak záhy, aby se objevily nevypočitatelně na jiném konci. Žhavá energie nepolapitelně tančila tanec geometrických změtí a nejspíš navzdor celkovému souboji laškovně škádlila obě protistrany lechtivými údery.
Bojovníci umdlévali a na nebohou Zemi se snášela v provazcích směs krůpějí z nich samých, spolu se slzami nekonečného vesmíru, který byl mlčky nucen přihlížet. Z hlediska věků to trvalo sotva okamžik, ale v čase měřeném nám smrtelným to bylo dlouhé utrpení.
Když utichl poslední závan a odezněl poslední úder ozvěny, krvavá obloha vydala svůj ortel.
Slunce plíživě vylezlo zpod bílých duchen a ozářilo svým vlídným úsměvem nastalou spoušť. Zamávalo praporem míru a dalo tím pokyn přírodě, aby se jala mateřsky vyrovnat s přirozeností svou vlastní se všemi následky mužských potyček.
Chvála citu žen a jejich mírnosti!
Protipóly se vyrovnaly a koloběh pokračuje dál...
» 03.06.2009
» komentářů: 11
» 03.06.2009 - 12:35
danaska:
Mám ráda, když to bouří a od tebe je to krásně popsané.
Mám ráda, když to bouří a od tebe je to krásně popsané.
» 03.06.2009 - 23:36
Bíša:
:+)
:+)
» 09.02.2010 - 09:09
TetaKazi:
Nádherně popsané... ST
Nádherně popsané... ST
» 20.09.2010 - 10:34
sobý hnusec:
Šrámkovsky barevný opis...ST!
Šrámkovsky barevný opis...ST!
» 16.11.2010 - 15:05
M.arek:
hmmm.. krásné
hmmm.. krásné
» 20.12.2010 - 15:36
CULIKATÁ:
Nádherně vystiženo,však kdo jiný by to dokázal, než vichřice sama,viď šuměnko naše:))
Nádherně vystiženo,však kdo jiný by to dokázal, než vichřice sama,viď šuměnko naše:))
» 27.01.2011 - 19:20
Aliwien:
Perfektní popis. Kdo umí-ten prostě umí.
Perfektní popis. Kdo umí-ten prostě umí.
» 24.04.2011 - 17:27
WhiteSkull:
...před pár měsíci/léty/ jsem bádal, co je nach,nachový,nachová barva atd. ...až mi jeden malíř řekl, že je to barva nebe těsně před rozedněním ...
...jen takový po/dotek ...
...jinak pěkné moc ...
...před pár měsíci/léty/ jsem bádal, co je nach,nachový,nachová barva atd. ...až mi jeden malíř řekl, že je to barva nebe těsně před rozedněním ...
...jen takový po/dotek ...
...jinak pěkné moc ...
» 24.04.2011 - 17:27
WhiteSkull:
...před pár měsíci/léty/ jsem bádal, co je nach,nachový,nachová barva atd. ...až mi jeden malíř řekl, že je to barva nebe těsně před rozedněním ...
...jen takový po/dotek ...
...jinak pěkné moc ...
...před pár měsíci/léty/ jsem bádal, co je nach,nachový,nachová barva atd. ...až mi jeden malíř řekl, že je to barva nebe těsně před rozedněním ...
...jen takový po/dotek ...
...jinak pěkné moc ...
» 04.05.2011 - 18:18
Špáďa:
Jseš prostě třída!
Jseš prostě třída!
» 10.06.2011 - 02:49
hloubavá:
Jó – subjektivně zabarvený popis – jěště si to pamatuju! Je to pořád skvělé!:-))
Jó – subjektivně zabarvený popis – jěště si to pamatuju! Je to pořád skvělé!:-))
Předchozí: ..až.. | Následující: Co ti mám závidět??


