..sebereflexe..

Jsem vážně hloupé stvoření!
..to přiznávám. Bez mučení
Ctím krásný zpěv a umění
A pravdu, i když bolí!!

Nepoutám vztahy kotvením!
Já volnou mysl ocením
v níž láska roste pábením
Tu směním za cokoli!

Jsem ryze vzdušné znamení!
Řád světa těžko proměním
Však vnímám jisté znavení
z bídy, když plné stoly!

Nač mrhám časem v brojení??
Vší rány nechť jsou zhojeny
Pro postup nutné míjení
ač příchuť mívá soli!

Až osud všem nám rozmění
ta nadbytečná zjizvení
Tak řeknu nahlas: „Vážení,
ach to jsme byli voli..“