Číst vlastní básně?

...kdo Ti vyhrožuje ? ))

Dota Slunská:
Skromnost je chválihodná. Ještěže my si tě číst můžeme bez výčitek!

.K.r.i.s.t.y.:
Skromnost taky smrdí

Holis:
Chasníku,čteš se moc fajn:o))

Bíša:
Jo, jo...

Chancer:
Měl bys klídek, ale nám by se po chasníku – básníkovi nenahraditelně stýskalo

okousaná od světlušek:
jako malá jsem chasníka neuměla přečíst ani říct, říkala jsem místo toho sachník. teď už to říct umim a tak ti můžu napsat tohle: „Chasníku, neodcházej! Byla by to škoda, píšeš totiž hezky...“;D

s.e.n:
To neříkej.I pochválit se člověk má,nebo se někdy od jiných nedočká.

WAYWARD:
...chasník sice jsi,
ale jsi taky týpek tak ti dávám típek

Psavec:
Jen se nedělej, chasníku.

Belmon:
zatraceně ubásněnej chasník ))

cevert:
Tož to sme dva 1*

Veríssek:
Víš co je zajímavé, občas si vezmu ty své básničky do ruky a přečtu si, co jsem napsala třeba před rokem nebo i více, je to zajímavé, kolikrát se divím, že sem to vůbec napsala, někdy se pochválím a jindy bych se raději neviděla, ale občas mi to pomůže...když mi přijdou pod ruku básně, které sem psala podle svého zrovna pocitu a pak zjistím, že jak sem se tenkrát asi měla, koho sem milovala, koho ne, koho sem chtěla milovat a tak...je to vážně zajímavé...