..noční tišení..

Při nočním tišení čtu znělky Dědečka
když v chladném prostoru ručičky kráčí
chvíle ty poklidné o to mám radši
oč čas můj začíná dostávat kolečka.

Mnohý jen řekl by: jde to s ní z kopečka!
Snad tahle úchylka není tak k pláči
když mozek hltavě svůj příděl svačí
než by jen zbůhdarma vyčkával na cvrčka.

Možná Vám vážení váš spánek stačí?
Já to své střídání holt takhle mám
Někdy i snivý svět může být vlnolam

někdy mi do veršů zní i zpěv ptačí
a jindy obklopen může být člověk sám!
Myšlenky jak všechno – ztrácím a získávám…