..konečně/nekonečná..

tato zas je v inspiraci Cecil a její Země snů /opět dopsaný koment
» autorka: šuměnka
» archiv Básně / Ostatní
Tam, kde se potkává
to Neskutečno se Skutečnem
Tam, kde je voda houpavá
a nebe v modři spíše mléčné
Tam, kde jen Dobro vyhrává
/neb Zlo tam dávno není věčné/
tam u bran Bolest nechává
střevíčky hříchů sedmitečné
Tam Láska hlava nehlava
hostí tu duše výjimečné...

Tam, kde se potkává
to Konečno zas s Nekonečnem
Tam, kde je Něha zlatavá
a Pohlazení neskutečné
Tam, kde Vnímání dozrává
/a Hloupost vyzní nadbytečně/
tam v údolí zní záplava
zvuků i Štěstí nekonečně
Tam Propojení vzlínavá
obestřou touhy prabuněčné…
» 06.10.2010
» komentářů: 12

» 06.10.2010 - 09:11
CULIKATÁ:
Krásné,krásné,krásné.St.
» 06.10.2010 - 09:27
j.c.:
Jak rád bych po dráze mléčné
na bezbolestné vez se káře
na dobra, zla vlídné tečně
našel bič bez otrokáře,
hlouposti pokynul vděčně
za horizontem v mlžné páře
a štěstí přál každé slečně
v bílých šatech na kočáře
***
Jiří senior
» 06.10.2010 - 09:27
j.c.:
Jak rád bych po dráze mléčné
na bezbolestné vez se káře
na dobra, zla vlídné tečně
našel bič bez otrokáře,
hlouposti pokynul vděčně
za horizontem v mlžné páře
a štěstí přál každé slečně
v bílých šatech na kočáře
***
Jiří senior
» 06.10.2010 - 09:46
oběžnice:
Jejda..ta byla...
» 06.10.2010 - 11:25
enigman:
tam někde uvnitř nás...
» 06.10.2010 - 13:09
tak a mám pocit, že tě hodím do oblíbených... máš ST
» 06.10.2010 - 15:15
Mbonita:
konečně nekonečná je
naděje
příroda
voda i svoboda
tam leží podstata bytí
i světlo,čas..tam v nás ST
» 06.10.2010 - 15:15
Mbonita:
konečně nekonečná je
naděje
příroda
voda i svoboda
tam leží podstata bytí
i světlo,čas..tam v nás ST
» 07.10.2010 - 02:57
Písnička:
Ženská! Ty si s tím krásně vyhráváš....no vlastně jako vždy.
» 07.10.2010 - 17:56
Cecilka:
Tam, kde se potkává
tiché Bezpečno s Nebezpečnem,
kde bývá hlava dumavá
a naladění až svátečné,
tam může skončit výprava...
(a Chocholoušek přijme vděčně) D
» 07.10.2010 - 17:56
Cecilka:
Tam, kde se potkává
tiché Bezpečno s Nebezpečnem,
kde bývá hlava dumavá
a naladění až svátečné,
tam může skončit výprava...
(a Chocholoušek přijme vděčně) D
» 21.10.2010 - 02:16
Špáďa:
Touhy prabuněčné mne úplně dostaly do vnitřního smíchu a výronů radosti. Asi ty touhy stále přežívají i ve mně... |;-)
Předchozí: ..tak nějak to možná bylo.. | Následující: ..poslední vlak..

© 2011 - 2026 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku