..bělostná hejna..

Já viděla bělostná hejna sehraná ladností
Kroužila nebem ta těla stejná ve volné radosti
Kroužila nebem nahoru dolů střemhlavě sem a tam
Ornament Boha živoucích tvorů. Oči k nim pozvedám…

Letěla vzduchem šustivá křídla bez snahy o krásu
Manévry pírka neprořídla a neztratila na jasu
Řádové sestry mířící k výši slunci se ještě poklonit
A jejich hlas nic neutiší. Jsou jedno tělo, jeden štít…

Srdíčka bijí jako sto bubnů, jako sto malých bubínků
Vrátí se v březnu, možná až v dubnu, vrátí se, když Bůh dá do vínku
Krouží tu nebem bez úsilí, padají jako tisíc hlav
Červánky návrat nedocílí. Jen dokreslují bílý háv…

Já viděla bělostná hejna v tepoucím kolotání
Chci být jak ona obyčejná a přesto mít třpyt křídelvlání
Chci prostorem se volně vznášet za mlžným pábením
Na chvíli stát se mesiášem v bělostné červeni…