..nejsem ve své kůži..

CULIKATÁ:
Kdyby to jen bylo možné, viď šumáčku?:-))).Moc hezky napsaná, jako vždy.

Kars:
Že by se nenašli muži, jež jak tětivu by napjali tvou chtivou kůži? Tomu nevěřím
ST

Kars:
Že by se nenašli muži, jež jak tětivu by napjali tvou chtivou kůži? Tomu nevěřím
ST

a je to jisté? slova krásně poskládaná, žádný nesloulad v tom nepociťuji

Květka Š.:
Že nejsi ve své kůži?
To přece nevadí
i jinou kůži
mají rádi muži...

Květka Š.:
Že nejsi ve své kůži?
To přece nevadí
i jinou kůži
mají rádi muži...

střelkyně1:
Taky bych se nejraději takto často svlékala!:-))

jita.1965:
Jenže to nejde, tak nejlepší bude naučit se ji nosit a občas s ní jít na trh
ST!

jita.1965:
Jenže to nejde, tak nejlepší bude naučit se ji nosit a občas s ní jít na trh
ST!

Lota:
...každý to známe...a radit??? to by uměl také každý, ale??? ))

Kapka:
Zítra zas lépe snad býti může
vyšumí pocit svlékání kůže

Kapka:
Zítra zas lépe snad býti může
vyšumí pocit svlékání kůže

Tanzania:
Pociťovka z Tvé kůže vypnutá
na doraz
na úkor prasklinek
což vytmelíš znenadání.St

Tanzania:
Pociťovka z Tvé kůže vypnutá
na doraz
na úkor prasklinek
což vytmelíš znenadání.St

Mbonita:
Nejsem ve své kůži!
Tak nejraději bych ji servala
pak jak ryzí žena
vířila bych v kruzích okouzlena
pocitem svobody...
neuchopitelná
lehce potutelná pozvánka na bál.. ST

Mbonita:
Nejsem ve své kůži!
Tak nejraději bych ji servala
pak jak ryzí žena
vířila bych v kruzích okouzlena
pocitem svobody...
neuchopitelná
lehce potutelná pozvánka na bál.. ST

Špáďa:
Jenžto jsem časem štván jako zvěř hnaná,
vyslyš má slova šroubovaná: Tak jako vagónky jsou rády vlečené,
miluje mnohý muž jen kůže svlečené.
(Nejen když vrací se navečír z leče, ne?) Další však rychleji zaplane pro děvu
podlehnuv prvnímu mámení, objevu,
poté co zbaví ji krycího oděvu. Jiný zas raději ženu zahalenou,
která jej ponechá od ráje nalézt klíč,
ať schován v úsměvu či kousek pod halenou... * * * * *
Co srdce poničí, to jej i vyléčí. Nešum! Křič!
Maličkou pauzu dej,... silnější vzklíčí chtíč,...
do kůže z něj se pak navleč a dál jen v ní se lič! Nebo si navleč tu starou,
až bol z ní všechen vyčpí
a smutky se stanou parou.
K tomu však zčerstva dýchej, sportem žij, maluj, cvič, pí’! |;-)

Špáďa:
Jenžto jsem časem štván jako zvěř hnaná,
vyslyš má slova šroubovaná: Tak jako vagónky jsou rády vlečené,
miluje mnohý muž jen kůže svlečené.
(Nejen když vrací se navečír z leče, ne?) Další však rychleji zaplane pro děvu
podlehnuv prvnímu mámení, objevu,
poté co zbaví ji krycího oděvu. Jiný zas raději ženu zahalenou,
která jej ponechá od ráje nalézt klíč,
ať schován v úsměvu či kousek pod halenou... * * * * *
Co srdce poničí, to jej i vyléčí. Nešum! Křič!
Maličkou pauzu dej,... silnější vzklíčí chtíč,...
do kůže z něj se pak navleč a dál jen v ní se lič! Nebo si navleč tu starou,
až bol z ní všechen vyčpí
a smutky se stanou parou.
K tomu však zčerstva dýchej, sportem žij, maluj, cvič, pí’! |;-)

šuměnka:
To Špáďa: Díky za ten vyčerpávající vzkaz!
Ono se vždycky žije hůř a povídá se snáz
Ono je všechno složité, když necháme to tak
jsme pohodlní hledat směr, ač zná ho každý pták... Díky za ten vyčerpávající komentář!
Ona je láska potvora, ač znáš už její tvář
Ona je ale taky jako kůže, co mi chybí
Člověk je holt tvor ku ráně. A lásce se to líbí...

šuměnka:
To Špáďa: Díky za ten vyčerpávající vzkaz!
Ono se vždycky žije hůř a povídá se snáz
Ono je všechno složité, když necháme to tak
jsme pohodlní hledat směr, ač zná ho každý pták... Díky za ten vyčerpávající komentář!
Ona je láska potvora, ač znáš už její tvář
Ona je ale taky jako kůže, co mi chybí
Člověk je holt tvor ku ráně. A lásce se to líbí...

labuť:
Smutek mi cinká mezi řádky
Když kůži ze sebe,
chtěla by jsi svléct...
Však věřím, že za čas krátký,
bude zas všechno kolem kvés.

labuť:
Smutek mi cinká mezi řádky
Když kůži ze sebe,
chtěla by jsi svléct...
Však věřím, že za čas krátký,
bude zas všechno kolem kvés.

Cecilka:
Že nejsi ve své kůži??
Tak obléknu tě v Něhu!!
Je krásně heboučká a hřeje, to si piš,
pak může vánice přifoukat spousty sněhu,
však kolem tebe bude jenom plyš... Že nejsi ve své kůži??
Tak zahalím tě láskou!!
Je bílá, průzračná, budeš jak v závoji,
pak může kdokoli kolem tebe jen žasnout,
ale nic černého si nesmí dovolit... Že nejsi ve své kůži??
Tak posypu tě smíchem!!
Je jako rolničky, zase se rozcinkáš
pak může kdokoli tě strašit lišejníkem,
snadno ho setřeseš, protože tančit znáš...

Cecilka:
Že nejsi ve své kůži??
Tak obléknu tě v Něhu!!
Je krásně heboučká a hřeje, to si piš,
pak může vánice přifoukat spousty sněhu,
však kolem tebe bude jenom plyš... Že nejsi ve své kůži??
Tak zahalím tě láskou!!
Je bílá, průzračná, budeš jak v závoji,
pak může kdokoli kolem tebe jen žasnout,
ale nic černého si nesmí dovolit... Že nejsi ve své kůži??
Tak posypu tě smíchem!!
Je jako rolničky, zase se rozcinkáš
pak může kdokoli tě strašit lišejníkem,
snadno ho setřeseš, protože tančit znáš...

šuměnka:
To Cecil: Tvá Něha drahá už mě hřeje
mnoho let zpátky, to já vím
Díky ní v hebku plyše spím
a kašlu na žal, na závěje… Tvá láska drahá už mě halí
též mnoho roků, co Tě znám
Díky ní vlídno v srdci mám
co černé duše drží v dáli… A Tvůj smích drahá už se sype
na mě jak cinkot rolniček
Tvůj kolot hlasu pro mne lék
ve stavech nitra, kdy to skřípe…

šuměnka:
To Cecil: Tvá Něha drahá už mě hřeje
mnoho let zpátky, to já vím
Díky ní v hebku plyše spím
a kašlu na žal, na závěje… Tvá láska drahá už mě halí
též mnoho roků, co Tě znám
Díky ní vlídno v srdci mám
co černé duše drží v dáli… A Tvůj smích drahá už se sype
na mě jak cinkot rolniček
Tvůj kolot hlasu pro mne lék
ve stavech nitra, kdy to skřípe…

když nejsi ve své kůži...
nabídnu šálek čaje z bylinek
rameno pro slzy a ucho pro nesnáze
ve dvou se všechno zvládá snáze
jsem jako vrba, i to je někdy lék když nejsi ve své kůži...
zavolej a já v cuku-letu přiletím
dýchnu na tebe úsměv svůj
že na to nejsi sama, pamatuj
nabídnu pro tebe své měkké objetí

když nejsi ve své kůži...
nabídnu šálek čaje z bylinek
rameno pro slzy a ucho pro nesnáze
ve dvou se všechno zvládá snáze
jsem jako vrba, i to je někdy lék když nejsi ve své kůži...
zavolej a já v cuku-letu přiletím
dýchnu na tebe úsměv svůj
že na to nejsi sama, pamatuj
nabídnu pro tebe své měkké objetí