..déšť a strom..

Prší! / A strom je ozdoben jen kapičkami deště
Je mokrý přespříliš / jak já, když vyšeptávám ještě

Ty řežeš do něj / jako ramínko mé podprsenky
kdy už mi najevo chce dát, že čas je na svlékání
Háv listí dávno shozen ku zemi je větru ke hře vlání
Ty řežeš pořád dál / s citem, v magické chvíli bez myšlenky…

Prší! / A strom je v hudbě ticha diadému třpyt
Je mokrý přespříliš / jak já, když znovu budu chtít

Ty řežeš do něj / jako podvazek můj pas
kdy už mi najevo chce dát, že nahota je víc než nasnadě
Háv listí dávno spad´, neb tohle patří k jeho výsadě
Ty řežeš pořád dál / s citem, bys třeba ještě něco nepropás´…

Prší! / a strom je ryzí oblaženost potu krůpějí
Je mokrý přespříliš / jak já, když živly do mě vcházejí

Ty řežeš do něj / jako okraj krajky řeže do klína
kdy už mi najevo chce dát, že tělo kouzlo tajně zaklíná
Háv listí dávno leží kdoví kde, vítr si teskně skučí
Ty řežeš pořád dál / s citem a razancí, bez snahy stromy mučit…

Prší ! / A mokrý strom už odvážejí někam povozy
Byl silný přespříliš / jak já
...neb dokud se mě nedotýkáš, tak nic nehrozí…