..o přízraku noci..

Věříte na přízraky? / To já svůj jeden mám
A nechodí mě zakrýt, když vzniká zima z rán
Co dělá, než se vzbudím, i pro mne záhadou?
Však hřeje víc, než studí! Jak žár nad Nevadou

Můj přízrak chodí s nocí / nehlášen, nepozván
A dechem nadhoroucím, mi říká, kdo je pán
Rozpálí moje ústa a rozplaví můj klín
Když vzbudím se, by zůstal / tak zbývá z něj jen stín

Můj přízrak ve mně žije / někdy i hodin pár
A nechává mě svíjet, by hudbu svou mi hrál
na moje nahé tělo svým lačným dotýkáním
A nechybí mu smělost i touha po poznání…

Můj přízrak sny mi bere / A svoje vyrývá mi
Tráví mě vlastním sérem / chce záchvěv vidět dámy
když do nočního ticha zasténá bezděky
Pak ze slin lektvar smíchá receptů odvěkých

°°°

Ty jsi můj přízrak noci, co ke mně chodí krást
Tys loď, co kotví v docích, ta zapeklitá past
Tys obrovská má touha. I zmatek v vzbuzení
Tys přelud, fikce pouhá. Mé velké vzrušení…