..čas na příběhy..

Nazvals´mne Šeherezád. Tak jako jiní nazvali
A oči očekávání jen další jizvu k druhým vypálí!

Nastal čas na příběhy. Budiž, řeknu Ti jeden z nich…
Snad zmírní na chvíli běh toku ze Tvých rozbujelých vén
Snad zavede Tě do míst, o nich hovoří se jako o tajných
Snad hrot Tvých otázek na krátkou chvíli bude otupen;

Sám velký svět byl stvořen z mnoha malých světů. Tohle jistě víš!
A každý jeden malý tudíž jednoho je zrna velké lidské sýpky
Ta najdou útulný si Země matky klín, když nezdolá je rozežraná myš
by vyrostla do květů krás, do stromů sil a změnila se na duhové střípky
všech obyčejností, všech cest a polniček, co do jediné rýhy stékají se
A tady nejspíš zdroj je právě mouder mnohých. Zde v centru u kolíbky!

Tak nemusíš žít nutně v Surinamu,
by odhadl jsi, co o ženách už dávno ví se!
Však mužem měl bys být a odolat všem klamům
bys v řadě okolností, v řadě proměnlivých faktorů
dokázal odhadnout, že ženská metamorfóza a taj
se mění po západu slunce uléhání
Že touha, která běsní divoce, je jen hrot oběti, jen kraj
/ ač stavíce se zprudka nahoru /
pro cíle nočních motýlů i zahalených Succubusů. Jen mihotavé přání
pro chvíle o vášni. A chvíli milostného krve sání…

Tak nenasypals´- li hrst semen na podlahy svého žití pod nohy
pak nejspíš navštíví Tě démon Azeman.
A následně kdos s Tebou nebohý…

/ a tady nepomůže pražádný Ti van /