..na schodech náhody..

příjemné zastavení
» autorka: šuměnka
» archiv Básně / Ostatní
Nespoutáš vítr. Jen občas rozpálíš mu dech
Nezdržím poutníka, co cestuje tak rád…
Však když se v náhodě potkají na schodech
A pocítí, že oba mají neskutečný hlad

tak svět jim nabídne z pradávné šifry kód
všech stezek lidmi propletených v čase…
Tisíce kroků tam. A zpátky jeden schod
A bez hádanky, kdo tam nevydá se!

Nespoutáš vítr! Nezdržím poutníka!
A vesmír otáčet se bude stále dál…
Čas promluvil by slovy klasika
A kdo by neslyšel to, sám sobě by lhal!
» 21.12.2010
» komentářů: 18

» 21.12.2010 - 08:27
Bean:
vítr nespoutáš..
ba ani srdce napořád..
však velkou šanci máš..
že těch pár okamžiků..
bude krááásně
hřát .o)
» 21.12.2010 - 08:27
Bean:
vítr nespoutáš..
ba ani srdce napořád..
však velkou šanci máš..
že těch pár okamžiků..
bude krááásně
hřát .o)
» 21.12.2010 - 08:56
Noc17:
nemám slov...jdu běhat po schodech
» 21.12.2010 - 09:25
poustevník Jirka:
Překrásná!!! )
» 21.12.2010 - 09:31
Čiki:
Cokoliv spoutáš,zůstane Ti pod rukama jen provaz otroka..ST
» 21.12.2010 - 10:15
Javavia:
překrásná a moudrá slova..St
» 21.12.2010 - 11:48
Špáďa:
Zbytečné hledat mezi řádky,
když psáno jest přímo v nich,
kolik že schodů jest do pohádky...
a nepřijmout kód je hřích (?)
» 21.12.2010 - 11:48
Špáďa:
Zbytečné hledat mezi řádky,
když psáno jest přímo v nich,
kolik že schodů jest do pohádky...
a nepřijmout kód je hřích (?)
» 21.12.2010 - 12:20
labuť:
Vítr je stejně bláznivý
Jak plamen v srdci
Když lásku rozdmíchá
Už není pomoci
» 21.12.2010 - 12:20
labuť:
Vítr je stejně bláznivý
Jak plamen v srdci
Když lásku rozdmíchá
Už není pomoci
» 21.12.2010 - 18:35
hašlerka:
jsem poutník, který směl ochutnat z tvých řádků..ST!
» 21.12.2010 - 18:56
mírně kousavý králík tady končí...:
Supermrkvička! ))
» 21.12.2010 - 19:33
Mbonita:
přijde mi to jako parabola na můj život
jak symbolické..jsou schody
jak kapky vody co dopadaly
když jsem čekala
a odcházela
a.... ST
» 21.12.2010 - 19:33
Mbonita:
přijde mi to jako parabola na můj život
jak symbolické..jsou schody
jak kapky vody co dopadaly
když jsem čekala
a odcházela
a.... ST
» 22.12.2010 - 21:09
zelená víla:
líbí se mi..
na schody mám vzpomínku
nebudu zacházet do detailů, ale
seděla jsem na schodech v mém domě
bylo mi smutno a z těch schodů
jsem dlaní pouštěla lahve s kamínky.. snažila jsem se pochopit odchod táty
a ty zvuky a tříštění skla mi přišly v té
chvíli dokonalé..
vzpomněla jsem si na to.. děkuji.. asi si sednu nahoru a pošlu tam k tobě pár chvilek ..
» 22.12.2010 - 21:09
zelená víla:
líbí se mi..
na schody mám vzpomínku
nebudu zacházet do detailů, ale
seděla jsem na schodech v mém domě
bylo mi smutno a z těch schodů
jsem dlaní pouštěla lahve s kamínky.. snažila jsem se pochopit odchod táty
a ty zvuky a tříštění skla mi přišly v té
chvíli dokonalé..
vzpomněla jsem si na to.. děkuji.. asi si sednu nahoru a pošlu tam k tobě pár chvilek ..
» 30.12.2010 - 09:16
drsnosrstej kokršpaněl:
to je k zamyšlení; a v téhle době, kdy jsme všichni ceněni spíš za schopnost být větrem, než za schopnost zastavit, k zamyšlení dvojnásob; z toho oka trochu smutná o realitě
a provedením – dovolil jsem si o dost přicházet, když jsem tě nečetl
» 30.12.2010 - 09:16
drsnosrstej kokršpaněl:
to je k zamyšlení; a v téhle době, kdy jsme všichni ceněni spíš za schopnost být větrem, než za schopnost zastavit, k zamyšlení dvojnásob; z toho oka trochu smutná o realitě
a provedením – dovolil jsem si o dost přicházet, když jsem tě nečetl
Předchozí: ..gotická struna.. | Následující: ..ze stínu večera..

© 2011 - 2026 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku