..svázaná..

Konec konců:
Všecko šumné, v Tvé básence mne právě bolí, slůvka ostrosti vrývají se Ti až do kosti, dušenku nabízíš do výšin... ne ne, šuměnko, buď tady na zemi a všecko se jednou zahojí. Touha, která chce být něhou a něha, co mění se v touhu bude reálno )

WAYWARD:
...fajn ST

Jiná:
bolavá...ale smutek chodí ruku v ruce s radostí...tak šumáčku snad už dnes bude líp

drsnosrstej kokršpaněl:
šumění
umění
mění
a není
noc
jako je ráno svázaná
váza na
květinu hledí
a svědí
ji slunce
když
říct chce mu: roz
v
až
verš, živote

drsnosrstej kokršpaněl:
šumění
umění
mění
a není
noc
jako je ráno svázaná
váza na
květinu hledí
a svědí
ji slunce
když
říct chce mu: roz
v
až
verš, živote

s.e.n:
Působivá, citlivá báseň.

Čiki:
Když miluješ,je to láska,
když směješ se,je to smích,
když pláčeš,je to smutek,
co tryská z dlaní Tvých...
ta nádherná opravdovost mě fascinuje!
krásná!

Čiki:
Když miluješ,je to láska,
když směješ se,je to smích,
když pláčeš,je to smutek,
co tryská z dlaní Tvých...
ta nádherná opravdovost mě fascinuje!
krásná!

ni.va:
ta je vynikající, dostala mě – st

labuť:
I smutek dokážeš
nenásilně vplést
Duší svou jemnou
do člověčích cest
A nechat v dlaních
letmé pohlazení... Vidím, že včerejší den byl smutný víc, než jsem si myslela sama...

labuť:
I smutek dokážeš
nenásilně vplést
Duší svou jemnou
do člověčích cest
A nechat v dlaních
letmé pohlazení... Vidím, že včerejší den byl smutný víc, než jsem si myslela sama...

Květka Š.:
Šuměnečko,
to je tak smutně pěkné...

Květka Š.:
Šuměnečko,
to je tak smutně pěkné...

CULIKATÁ:
Hladím Tě na dálku broučku náš šumivý, snad zase bude brzy lépe.

Špáďa:
Já těšil se na radost... tu ranní...
o těchách v Tvém modrém vesmíru,...
nosilas nám je sem přes půlku měsíce...
                    Však zírám a v překvapení němím,...
                    Tvůj žal mi dávno není cizí, a tak mne hořce spražil! Jako když havrani křídla si poraní
či oheň fakíru zaplane nad míru
nebo vran směsice konce se děsíce
klovou se navzájem šílené šílením...
Cítím, že, kdo dřív hřál, že v srdci žár Ti zmrazil. Smutek, když přikvačí, pár nocí nestačí,...
                                               málokdy vyprchá rázem.
Přej srdci žhavému chvíli půst do lačna,
ustel si v polštářcích ze svého oblačna,
a aspoň nohama vrať se k nám na Zem! - – - – - – - – - – - – - – - – - – - – -
Tvé verše smutněnkové opět zní tak přesvědčivě,
že jednom doufám, že chyba je v mém mozku-čivě,
co plete se při zpracování dat
a nerozpozná realitu od fikce,
že jenom sem tam neuron pofik se
a že budu moci klidně spát.
A na dnešní večer, již úsměv smím(?) Ti přát...

Špáďa:
Já těšil se na radost... tu ranní...
o těchách v Tvém modrém vesmíru,...
nosilas nám je sem přes půlku měsíce...
                    Však zírám a v překvapení němím,...
                    Tvůj žal mi dávno není cizí, a tak mne hořce spražil! Jako když havrani křídla si poraní
či oheň fakíru zaplane nad míru
nebo vran směsice konce se děsíce
klovou se navzájem šílené šílením...
Cítím, že, kdo dřív hřál, že v srdci žár Ti zmrazil. Smutek, když přikvačí, pár nocí nestačí,...
                                               málokdy vyprchá rázem.
Přej srdci žhavému chvíli půst do lačna,
ustel si v polštářcích ze svého oblačna,
a aspoň nohama vrať se k nám na Zem! - – - – - – - – - – - – - – - – - – - – -
Tvé verše smutněnkové opět zní tak přesvědčivě,
že jednom doufám, že chyba je v mém mozku-čivě,
co plete se při zpracování dat
a nerozpozná realitu od fikce,
že jenom sem tam neuron pofik se
a že budu moci klidně spát.
A na dnešní večer, již úsměv smím(?) Ti přát...

Veselý Drak:
Pár kritických dní je za námi,předpovězeno...hvězdami...:)

tys byla mnou, vsak o den drive...