..rozvernice..

Když svět nemohl spát
tak možná? trochu potměšile
si z dlouhověčné chvíle
a z toho, že měl z nudy hlad
stvořil překrásnou bytost s červenými topánky…

A nálepkou bláznivých dní jí motal z vlasů copánky
by k normálnosti nikdy nedospěla!

By byla střelou od boku

I trochu rouháním v překrásném tvaru těla

By byla tikem na oku
pro pozorovatele, jehož právě rozechvěla…

By byla sexy excentrik
co vnímá změny klimatu

co podivnosti zbožňuje / za což jí vážně dík

i stav od třesku napětí a křeslo v zhouplém špagátu

Tančí si nahá latinu
Výstřední v každém kroku

A lačná je i po vínu
jest degustérkou lahodného moku

a já ji poznávám v celém svém ženství
v tom renesančním podobenství
v té krvi za krev vyměněné
i s prsty od barev, když do maleb se žene

Tvář karnevalu, černě, umbry, rumělky
miluje, chrání, zpívá, bdí a žije
s úsměvem divy s výstřelky

životní krédo bláznivé; „šarmantnost v tónech harmonie…“