..v symfonii..

B y l a jsem jedním z osvícených
obrazů
všech Tvých hypotéz;

o izotropii a jejím předpokladu
o velkém třesku vesmíru a ženy
o teorii přiblížení se i odrazu
o intenzitě záření a magie

když na vernisáž přijel místní kněz
s otiskem hudby svého řádu
by dámě z Větrománie
a Tobě
dal posvěcení. Dal i moudrou radu;

že rezonance snů jen tehdy ožije
až rozvibrujem touhy někde vzadu
až amoroso vylétne a nezůstane v hrobě
až oblíknem si amabile v bílém
a opásáme appassionato…

Pak totiž z duše rytíře, který tu žil
/ od řádu clitoriánů /
dostane láska stuhu zlatou
a milování glanc svůj noci i po ránu
a penetrace nalezne svůj cíl!

Až universum Věnušina potěšení
se protne intimitou úst

Signální světla touhu briosálně změní

…a pak už v symfonii vědy pro umění
nenajdem hranice a nepřestanem růst...