..v opojení..

S e d ě l a
jsem ve čtyřicátém patře
vysokého pralesního stromu
jehož tenká kůra byla zpuchřelá
a vytvářela zvláštní reliéf…

Horizont nebe – moře se halil do barev
a telegram zněl jasně;

• v 18:30 na Sumatře

Výhled se vážně jevil čarokrásně
/ uměl si vybrat místo setkání /

Liány šimraly mě do dlaní
A listy rozvíraly se mi s menu k nabídnutí
Šumění moře v akustice květů
A plody džbánků s nektarem zhuštěné rtuti
Na plátně život hmyzích světů
Motýli k okrášlení stolu lampoví

A já se tedy opájela exotikou
když náhle dorazil…

/ pod jeho pohledem snad nejen nebe znachoví /

V tu ránu orangutan servíroval drinky
s chutí, jež přináší jen tento světa díl
my opřeli se do křesel, upnutých na řemínky
a každým ochutnáním, jak by ze mě pil…

Měl zálibu svou v nožích, tak ukázal mi dýku
poslední úlovek, skvost, umění i styl
pak zavzpomínal na Afriku

hlavu svou ke mně položil
a v kapkách deště bubnování
jazykem zvláštním promluvil;

že i když není se mnou, tak mě vlastně chrání

…a že má v sobě víc, než poznání a rétoriku…