..hlubinná..
a dvojjediná...
» autorka: šuměnka |
S t ř e t l i jsme se v hlubině
tam poblíž Mosambiku
však tentokráte zcela náhodou
když ověřovala jsem svoji motoriku …
On ve své ponorce
Já plula na Mantě ve vzdušné bublině
/ v tom zvláštním letu akrobacie /
A nějak ani nepřekvapilo mě, že je pod vodou
neb vždy vycházím ze vzorce
o předpokladu pohody
a též se držím břitvy Occamovy…
On poslouchal podmořské árie
Usmál se na mě
V těch rozmanitých barvách mořské přírody;
byl chvíli jako lovec sasankový
či jako gentleman,
co nabízel mi korálové rámě
pak průsvitností medúz okrášlen
vyslal mi polibek
jako své roztančené dámě
jako své vyvolené z žen
co na ni čekal celý věk…
A já se položila na svou okřídlenou průvodkyni
a gestem vyzvala ho, by se připojil…
Máchnutím křídel
jsme se ocitnuli v světě za membránou;
tam, kde je nepoznaný osmý světadíl
v svatyni de Oxide
v níž oba proměnili jsme se v serafíny
proud vodních bublinek nás ozdobil
do předmilostné tuniky
a když si konečně už odvedl mě stranou
tak mezi artefakty antiky
…jsme počali i skončili jak dvojjediní…
tam poblíž Mosambiku
však tentokráte zcela náhodou
když ověřovala jsem svoji motoriku …
On ve své ponorce
Já plula na Mantě ve vzdušné bublině
/ v tom zvláštním letu akrobacie /
A nějak ani nepřekvapilo mě, že je pod vodou
neb vždy vycházím ze vzorce
o předpokladu pohody
a též se držím břitvy Occamovy…
On poslouchal podmořské árie
Usmál se na mě
V těch rozmanitých barvách mořské přírody;
byl chvíli jako lovec sasankový
či jako gentleman,
co nabízel mi korálové rámě
pak průsvitností medúz okrášlen
vyslal mi polibek
jako své roztančené dámě
jako své vyvolené z žen
co na ni čekal celý věk…
A já se položila na svou okřídlenou průvodkyni
a gestem vyzvala ho, by se připojil…
Máchnutím křídel
jsme se ocitnuli v světě za membránou;
tam, kde je nepoznaný osmý světadíl
v svatyni de Oxide
v níž oba proměnili jsme se v serafíny
proud vodních bublinek nás ozdobil
do předmilostné tuniky
a když si konečně už odvedl mě stranou
tak mezi artefakty antiky
…jsme počali i skončili jak dvojjediní…
» 23.02.2011
» komentářů: 8
» 23.02.2011 - 07:17
Konec konců:
Závěrečná věta to skvěle uzavřela, ač čtení a psaní jde mi pomaleji, moc mi to chybělo... ještě bych tu správně neměla být, ale naopak řádně dodržovat léčebný režim... však dílka Vás všech jsou mi přecik také lékem ST!***
Závěrečná věta to skvěle uzavřela, ač čtení a psaní jde mi pomaleji, moc mi to chybělo... ještě bych tu správně neměla být, ale naopak řádně dodržovat léčebný režim... však dílka Vás všech jsou mi přecik také lékem ST!***
» 23.02.2011 - 07:57
CULIKATÁ:
V hlubinách moře
hloubka citů
utopí hoře
pestrostí coloritů:)
V hlubinách moře
hloubka citů
utopí hoře
pestrostí coloritů:)
» 23.02.2011 - 07:57
CULIKATÁ:
V hlubinách moře
hloubka citů
utopí hoře
pestrostí coloritů:)
V hlubinách moře
hloubka citů
utopí hoře
pestrostí coloritů:)
» 23.02.2011 - 11:23
Dota Slunská:
Tolik fantazie! Nádherně!
Tolik fantazie! Nádherně!
» 23.02.2011 - 12:41
kroužek:
Nádherná
Nádherná
» 23.02.2011 - 19:37
Špáďa:
Patříš mezi ženy, co touží nejen po norku
a hlídaj si, že jim nekorá lem,...
co popustí se v mysli, vsednou v ponorku,
a k atolu se vydaj s korálem, co pějí písně mamné, z jejichž not lid by
chtěl veselit se denně i zpíval modlitby,
co na samém dně když se ocitnuly,
tak stále klidně dýchaj a nemaj pocit nuly...
Patříš mezi ženy, co touží nejen po norku
a hlídaj si, že jim nekorá lem,...
co popustí se v mysli, vsednou v ponorku,
a k atolu se vydaj s korálem, co pějí písně mamné, z jejichž not lid by
chtěl veselit se denně i zpíval modlitby,
co na samém dně když se ocitnuly,
tak stále klidně dýchaj a nemaj pocit nuly...
» 23.02.2011 - 19:37
Špáďa:
Patříš mezi ženy, co touží nejen po norku
a hlídaj si, že jim nekorá lem,...
co popustí se v mysli, vsednou v ponorku,
a k atolu se vydaj s korálem, co pějí písně mamné, z jejichž not lid by
chtěl veselit se denně i zpíval modlitby,
co na samém dně když se ocitnuly,
tak stále klidně dýchaj a nemaj pocit nuly...
Patříš mezi ženy, co touží nejen po norku
a hlídaj si, že jim nekorá lem,...
co popustí se v mysli, vsednou v ponorku,
a k atolu se vydaj s korálem, co pějí písně mamné, z jejichž not lid by
chtěl veselit se denně i zpíval modlitby,
co na samém dně když se ocitnuly,
tak stále klidně dýchaj a nemaj pocit nuly...
» 23.02.2011 - 20:29
Mbonita:
souplutí,souznění,soužití...to jsou ty...vlny dvojjedinosti
souplutí,souznění,soužití...to jsou ty...vlny dvojjedinosti
Předchozí: ..ve svitu Měsíce.. | Následující: ..převozník..