Máma a já

Tohle se nedá veršovat
řeknu to jen tak
a stejně nedokáži
říct všechno, co cítím

Jsme si tak podobni
a přece daleko
vidíme se málo
i myslím na tebe málo

Ne, nejsem mamánek
nikdy bys to nechtěla
vím, že pod slupkou slabosti
je v tobě diamant

Nemiluješ patos
ani šišlavou řeč
plačtivé scény
jsem nevídal

Ač tvrdý bojovník
se sebou samou
nezapomínáš na lásku
a soucit s druhými

To tys mi řekla
- byl jsem malý kluk
tak deset mi bylo
ale pamatuji si to dodnes

Není to tak, jak se zdá
rytíř se nepozná podle zbroje
ale podle toho, co dělá
ne podle řečí, ani velkých činů

Ty jsou jen svátkem
ale za rytířství ducha
se bojuje každý den
několik malých zápasů

Tichých bitev, malých úkolů
kde není sláva ani hluk
a vítězové bývají
zároveň poraženými

Proto s nimi cítí ..