..geologická..

Š p l h a l a
jsem po žebříku do nebes
na odvrácenou stranu Měsíce…

A naháněla svá sluneční prasátka
co utekla mi od odrazu zrcátka
které se houpalo mi na hrudi
/ a musím podotknout, že slušelo mi velice /
A ač jsem vlastně spěchala
poněvadž večer pořádal se ples
tak tuze zvláštní zvuk
mě z honitby té vybudil;

Stál zaníceně kousek od sopečných chřtánů
a přemýšlel… / Jen sem tam zaťukal
na žilkovaný shluk

Potom se chvatně otočil
/ však nevšiml si, že kolem něj vanu /
tak pokračoval dál
v luštění nerostů a žil…

Já cítila ten myšlenkový otazník
Ty oči propalující se skrze dějiny
Tu snahu pochopit koloběh, složení i vznik
Ty endogenní pochody té dané horniny

Znovu se otočil
Však já už pro tentokrát zůstala jsem stát
bych odkryla mu čas, v kterém již jednou žil
a také místa, kde žil víc než mnohokrát…

Vnímal mou auru / takový detail k potěšení

Vedli jsme hovor plný historických přehmatů;
O erupcích a zpopelnění
O asteroidech, rybách s nohama i magmatu
O fosíliích, stratigrafii a sedimentech vrásnění
I orogenezi, flyši a molasách
a schopnosti se přizpůsobit v sféře řazení
i významu či nevýznamu rozhodnosti vah…

Koukla jsem na hodinky / za chvíli byl bál...

A On by ve svém zanícení stále povídal
Tak vytáhla jsem zrcadlový diadém
který se mezi ňadry hřál
a řekla mu; „jen si ho klidně vem´

…neb až to všechno pochopíš,
tak stačí, abys zatleskal.

A srkz ten malý časostroj Ti vždycky budu blíž…“