..metamorfózní..

L i s t o v a l
„Sluneční září“

Spíš posvátně si s těmi listy hrál
sledoval, jak se pergamen
i barvy jasně tváří;

v titulu Modrý erb s korunou zlatavou
tři černé srpky Měsíce a Slunce nad hlavou

u Tajné fontány byl dvojí vodou sjednocen

pak v první traktátu zas sucho s vlhkem spářil

ve druhém už byl Slunce král
s královnou Měsíce / zástupci mužů, žen

a v třetím Horu ozářil svou Hvězdnou svatozáří
spojení nebe se zemí / nutnost i recitál…

U Zázračného stromu tvořil střed
/ těm dvěma protivám /
Otevřel nebe, rosil zem, co voněla jak med
by muž na sedmém poschodí,
ratolest rozdával…

Na rozpuštění krále též byl víc než vlhce sám
/ což se moc nehodí /
však obnovení s holubicí oku lahodí
Mohli žít spolu navěky, tam kde jitřenky chrám…

Nicméně stal se mužem černých skic
Měl hlavu červenou
A žena, co má krásnou líc
i něhu tušenou
vede ho k stupni čistoty
až k výši nebe na soutok
/ na zádech perutě zlatavých pavích ok /…

A listoval by dál…

A byl by, čím by chtěl…

• kdyby ho tikot neprobral
• zvuk kroků nezazněl

…tak zvedl hlavu k ní
usmál se; „už jsi tady??
má první, poslední

Dáme si backgammon? Chci k Tobě do zahrady…“