..hráčská..

P í s k l a jsem
A moje dračice tu byla v cuku letu
Já naskočila ladným přemetem
až za námi jen ztrácela se Zem
a pádila jsem rychle na ruletu…

V Las Pegas přilétly jsme před úsvitem
a horký vzduch mě bouchl do tváří
byla jsem znovu ohromena neonovým třpytem
co přeléval se jako moře vln rozteklých vitráží
ze světel v polomrtvé zemi
kde pulsovalo pouze místo hráčských vášní;

kam přicházeli mluvící a odcházeli němí
kde míchali se noblesní i prašní
kde měnily se osudy ztracených duší
a kam jsem občas zavítala kolo roztočit…

Pila jsem koktejl, co připomínal barvu od moruší
a sama byla jak ten noční motýl, co sem právě vlít…

On seděl kousek stranou
Už potkala jsem ho na cestách vesmírem
Měl zrovna jednu rozehranou
a stejně tak měl velmi dobrý vjem;
že registroval mě, aniž by musel pootočit hlavu
pak pokynul mi, aniž by namáhal si zrak
a jedním gestem stvořil cestu v davu
hozená kulička se rozjela jak vlak
a On alespoň nakrátko mě poctil pohledem

Usmál se tak, jak že roztály by ledy

Zašeptal něco ve smyslu, že až si zahrajem
tak se zas ponoříme do oblasti vědy
a prozkoumáme třeba rudý střed
v šestnácté galaxii
kde láskyplné emoce prý žijí…

…kulička usedla si způsobně. A krupier zahlásil sixteen red…