..drobné amulety..

zvířenka:
Krasotko moje, doma máme u Sebe....a to si nosíme napříč světy...:-))

j.c.:
kde plané kvetou višně
a včelou zpívá med,
kde louka kvete hříšně
když dívka po ní bloumá
tak svěží na pohled...?
::
no přece u nás doma! kde zalká harmonika
i trubky vřeští hlas,
slepého harfeníka
zní harfa nevidomá
že létem zlátne klas…?
::
no přece u nás doma! kde věže lkají k nebi
co slavný přizval hrad
když se tam uvelebí
na radu astronoma
cizácký pes či had…?
::
no snad ne u nás doma!!!
***
Jiří

j.c.:
kde plané kvetou višně
a včelou zpívá med,
kde louka kvete hříšně
když dívka po ní bloumá
tak svěží na pohled...?
::
no přece u nás doma! kde zalká harmonika
i trubky vřeští hlas,
slepého harfeníka
zní harfa nevidomá
že létem zlátne klas…?
::
no přece u nás doma! kde věže lkají k nebi
co slavný přizval hrad
když se tam uvelebí
na radu astronoma
cizácký pes či had…?
::
no snad ne u nás doma!!!
***
Jiří

šuměnka:
To J.c. Jsi k pomilování!
Vskutku
Tvůj šarm a nadání
V radosti
Štěstí
Smutku
Vždycky mě pohostí
Doma. Či na rozcestí...

šuměnka:
To J.c. Jsi k pomilování!
Vskutku
Tvůj šarm a nadání
V radosti
Štěstí
Smutku
Vždycky mě pohostí
Doma. Či na rozcestí...

Květka Š.:
šuměnečko to je fakt moc krásný...

Mbonita:
Doma mám,kde duši ukládám
bez obav na rozházené polštářky
všech barev
tam bydlí mé vnitřní já
jsem tu svobodná v nahotě svý
svítání i tma
tu není zlá
nebojím se upít tu vody
a ulomit chléb
pohledět do očí pravdě
klaunský nos odložit na stůl
plný pastelek i obyčejných tužek
bosá tu zpívám
tančím ,zívám únavou
ruce blízké podají mi
střípky světa,
když už nemohu na něj dosáhnout sama
i šachy a dáma hraje se tu
za zvuků deště
co ještě..
záclony tu vlají tiše
slunce svítí jasněji
od srdce se směji každé vrásce
a vše co chci mi tu roste
je to prosté
tady ..jsem doma

Mbonita:
Doma mám,kde duši ukládám
bez obav na rozházené polštářky
všech barev
tam bydlí mé vnitřní já
jsem tu svobodná v nahotě svý
svítání i tma
tu není zlá
nebojím se upít tu vody
a ulomit chléb
pohledět do očí pravdě
klaunský nos odložit na stůl
plný pastelek i obyčejných tužek
bosá tu zpívám
tančím ,zívám únavou
ruce blízké podají mi
střípky světa,
když už nemohu na něj dosáhnout sama
i šachy a dáma hraje se tu
za zvuků deště
co ještě..
záclony tu vlají tiše
slunce svítí jasněji
od srdce se směji každé vrásce
a vše co chci mi tu roste
je to prosté
tady ..jsem doma

Špáďa:
Po Jiřím už nemám sil nic komentovat, snad tedy postačí jen konstatování obvyklé po návratech z výletů a cest: „Doma je doma“.
(Anebo tautologie: Pro mě je doma tam, kde se cítím jako doma. A to je doma. )

Špáďa:
Po Jiřím už nemám sil nic komentovat, snad tedy postačí jen konstatování obvyklé po návratech z výletů a cest: „Doma je doma“.
(Anebo tautologie: Pro mě je doma tam, kde se cítím jako doma. A to je doma. )

Špáďa:
(A po komentáři vzácné bytosti jménem Mbonita už tuplem ne.)

Jiná:
..mít domov...mít se kam vrátit..