..cesta..
Já, ač znám cesty bez konců tak jedna má svůj cíl krášlená lemem ze zvonců sám Bůh ji ošatil; věřil tónům pestrých vzorů stopám v prachu ukrytých křivkám víček na obzoru vůni dechu blízko nich… Ač svět je místem nadějí v něm cesty spletité jen jedna tkána šalvějí La Hembra barvitě; nese odkaz plachých panen v [...]
» autorka: šuměnka |
Já, ač znám cesty bez konců
tak jedna má svůj cíl
krášlená lemem ze zvonců
sám Bůh ji ošatil;
věřil
tónům pestrých vzorů
stopám v prachu ukrytých
křivkám víček na obzoru
vůni dechu blízko nich…
Ač svět je místem nadějí
v něm cesty spletité
jen jedna tkána šalvějí
La Hembra barvitě;
nese
odkaz plachých panen
v pastorále nebes chór
cudnou sílu nahých ramen
záři duší z gloriol…
tak jedna má svůj cíl
krášlená lemem ze zvonců
sám Bůh ji ošatil;
věřil
tónům pestrých vzorů
stopám v prachu ukrytých
křivkám víček na obzoru
vůni dechu blízko nich…
Ač svět je místem nadějí
v něm cesty spletité
jen jedna tkána šalvějí
La Hembra barvitě;
nese
odkaz plachých panen
v pastorále nebes chór
cudnou sílu nahých ramen
záři duší z gloriol…
» 10.11.2011
» komentářů: 4
» 10.11.2011 - 17:59
Hazentla:
ta je krásná
ta je krásná
» 10.11.2011 - 20:05
j.c.:
je žena ženou
ať na vrcholu skal
či pobřeží, co slunce s mořem myje
v zlatě přioděnou
čí v ruce samopal
i hladu závoj tváře když jí kryje je žena ženou
tak při cestě jsem stál
a pastorál tam zněly melodie
skrytě, na zapřenou
jsem vyslech recital
pro pannu – šalvěj z cizí galaxie
je žena ženou
ať na vrcholu skal
či pobřeží, co slunce s mořem myje
v zlatě přioděnou
čí v ruce samopal
i hladu závoj tváře když jí kryje je žena ženou
tak při cestě jsem stál
a pastorál tam zněly melodie
skrytě, na zapřenou
jsem vyslech recital
pro pannu – šalvěj z cizí galaxie
» 10.11.2011 - 20:05
j.c.:
je žena ženou
ať na vrcholu skal
či pobřeží, co slunce s mořem myje
v zlatě přioděnou
čí v ruce samopal
i hladu závoj tváře když jí kryje je žena ženou
tak při cestě jsem stál
a pastorál tam zněly melodie
skrytě, na zapřenou
jsem vyslech recital
pro pannu – šalvěj z cizí galaxie
je žena ženou
ať na vrcholu skal
či pobřeží, co slunce s mořem myje
v zlatě přioděnou
čí v ruce samopal
i hladu závoj tváře když jí kryje je žena ženou
tak při cestě jsem stál
a pastorál tam zněly melodie
skrytě, na zapřenou
jsem vyslech recital
pro pannu – šalvěj z cizí galaxie
» 10.11.2011 - 21:23
Špáďa:
Mám rád tvé cesty...
Mám rád tvé cesty...
Předchozí: ..ultima later.. | Následující: ..píšu ti..