Zde je kousek...mě..

Majestát v magickém osvětlení
před zrakem se mi mění
v sídlo .
Pánů z Růže.
Úže přimknout se..
Chci.
Zdi, věže, hradby vypráví.
Příběh prastarý.
O vlnění řeky přes kamení
co směr i formu mění
jak měkké obliny ženského těla.

Vypráví též..
Příběh dvou.
Uličkami úzkými jdou..
Kam ?
Za vodou.
Živou.
Přes schody do nebe.

Krajka a samet.
Lidský prach
co ulpí na hvězdách.
Za zvuků tekoucí vody
šeptám přání.
Ještě
chci
být
zasypána…
jasmínovým deštěm.