Blázen

Když jsem začala psát
svět nemohl spát.
A…trochu potměšile
dal mi nálepku blázen.
Rázem střelou od boku.
Trochu rouhání.
Hrůza je být normální,
zkostnatěle formální.
Ledová kra.
Raději v oku tik
a být sexy excentrik
co ještě vnímá.
Změnu klima, proč ne…

Mám ráda ty podivný chvíle
třeskutýho napětí
i klid jak houpací křeslo.
Životní heslo…žiju.
Prý jsem výstřední
až do dnešních dní.
Občas tančím nahá latinu.
Z fajfek degustuju vína.
Přiznávám jsem vinna ve všech bodech.
Posezení na kostelních schodech
to je mé usebrání.

Podobenství ženství.
Čerň, umbra, rumělka
mý tváře karnevalový.
Stejný jak prsty od barev.
Krev za krev vyměním.
Miluju, jím, spím,…bdím i zpívám.
Padl předpoklad,
že změním se snad..
Ne.
…prostě blázním dál.