Smutno

chtěla jsem, ale jinak ...
» autorka: nejsembásník
» archiv Básně / Ostatní
Sněhové vločky se tiše snáší k zemi
Na řasách roztají a z toho smutno je mi.
V očích se slévají se slzami smutku
Po tvářích stékají, korálky ze zármutku.

Má duše nevěří, že vrátíš se zas zpátky,
A rozum láteří, vždyť sama děláš zmatky.
Já se s tím poperu,však musím najít síly,
Možná to obrečím a v srdci zbudou díry.

Vždyť jsi to věděla, že budoucnost to nemá,
Chtělas to jen zkusit a teď tu zíráš – němá,
Nemůžeš najít řeč a v ústech drhnou slova,
on s Tebou zůstává, jen do srdce se schoval...
» 22.01.2009
» komentářů: 3

» 22.01.2009 - 18:36
Květka Š.:
Pěkné...
» 23.01.2009 - 19:02
Lilly Lightová:
SOuhlasím, je to hezké.
» 27.01.2009 - 16:12
Pelican:
dík za príma čtení, moc pěkný =o)
Předchozí: Zkouším | Následující: Konec?

© 2011 - 2025 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku